Ve střední Evropě, a zejména u nás v Česku, se může zdát, že jsou kryptoměny novinkou, se kterou si státní aparát nedokáže poradit. Není to tak ale všude. Zatímco u nás by většina politiků měla problém s bezchybným vyslovením slovního spojení “bitcoin blockchain”, v některých asijských zemích už naplno fungují specializované policejní jednotky zaměřující se na kryptoměnové podvody. Je ale třeba zmínit, že také Policie České republiky a Národní centrála proti organizovanému zločinu už mají na kontě několik zatčení kryptoměnových podvodníků. Podvody z Hong Kongu a Thajska vznikly za použití špatně nastaveného systému reklam na sociálních sítích k propagaci podvodu slibujícího vysoké výdělky na kryptoměnách. S podvodnými reklamami má poslední dobou problém také Google, který bez problémů na první příčky vyhledávání dosazuje placené reklamy na podvodné projekty. Ty se ani nesnaží být sofistikované, stačí odeslat prostředky určené k investicím nebo připojit peněženku a své peníze už nikdy neuvidíte. V České republice zase podvodníci sází na telefonní kontakt a nátlak.
Policie v Hong Kongu nedávno zatkla čtyři muže a dvě ženy podezřelé z napojení na problematickou burzu JPEX. Dva zatčení jsou dokonce známí influenceři na platformě YouTube. Jedná se o Josepha Lam Choka a Changa Wing-yee. Podle obvinění policie oba propagovali problémovou burzu na svých youtubových kanálech a sociálních sítích. Tamní policie se rozhodla celý případ prošetřit poté, co obdržela 1408 stížnosti od uživatelů údajně podvedených kryptoměnovou burzou JPEX. Lidé, kteří se obrátili na policii měli přijít o přibližně 1 miliardu hongkongských dolarů, tedy přibližně 128 milionů dolarů. Lidé bohužel opět uvěřili slavným osobnostem, které často propagují projekty bez hlubší rešerše a mnohdy si ani neuvědomují, že propagují podvod. U zatčených influencerů je ale policie opačného názoru. Varování proti burze navíc vydala i tamní verze SEC a uvedla, že společnost podniká bez potřebné licence. I tak se ale podvodníkům podařilo okrást přes 1000 lidí. Společnost JPEX se ale neustále brání tomu, že by udělali podvod.
Ve stejný den, kdy došlo k zatčení šesti lidí spojených s burzou JPEX, sama burza uvedla, že se chystá splnit všechny regulatorní podmínky a získat licenci. Burza navíc tvrdí, že se k nim SFC (hongkongské SEC) chová nespravedlivě. Je to ale možná právě proto, že v burze vidí spoustu problémů. Další podivnou skutečností je také událost, která se stala den před zatýkáním. Dne 17. září totiž burza JPEX oznámila, že musí zastavit všechny transakce ve své hlavní službě Earn. Pozastavení služby přičetla nedostatku likvidity, kterou způsobil velký investor na jejich burze. Nějaká informovaná velryba tedy včas utekla z burzy a odnesla si celé své jmění, které zřejmě představovalo velkou část likvidity JPEX. Ve zprávě burza doplnila, že musí provést změny ve struktuře podniku, kvůli úsporám. Všechny tyto aspekty naznačují, že burza JPEX pozastavila výběry všech uživatelů poté, co přišla o velkou část likvidity. Vzhledem k zatýkání a absenci burzovní licence mají uživatelé oprávněně strach, že se jedná o podvod nebo další burzu, která funguje pouze v bull marketu.
Thajským úřadům se podařilo zatknout pět cizinců zodpovědných za kryptoměnový podvod v hodnotě 27 milionů dolarů. Úřad pro vyšetřování kybernetické kriminality zatkl pět cizinců, kteří podvedli více než 3200 tamních obyvatel. Zatčeny byly údajně čtyři osoby z Číny a jedna z Laosu. Do hledáčků úřadů se společnost dostala poté, co se v listopadu 2022 přihlásily první oběti. Mluvčí CCIB Kissana Phathanacharoen uvedl, že okradení nahlásili ztrátu finančních prostředků na platformě bchgloballtd.com. Další vyšetřování pak odhalilo řadu lidí zapojených do provozu podvodných webových stránek a dalších projektů vydávajících se za investiční platformy. Zatčeno bylo nakonec 5 podvodníků, kteří byli obviněni z podvodu, praní špinavých peněz a spiknutí za účelem páchání nadnárodní trestné činnosti. O případu si můžete více přečíst v tomto článku: Thajské úřady odsoudily kryptoměnové podvodníky a zabavily jim ukradené prostředky. Hrozí i zákazem Facebooku kvůli podvodným reklamám.
Také české policejní složky už mají na svém kontě zatčení spojené s kryptoměnovým podvodem. Podařilo se jim zastavit společnost provozující pyramidové schéma prostřednictvím investic do kryptoměn. Jednalo se o společnost Cryfin a vyšetřovatelé vyčíslili celkovou škodu na 1,1 miliardy korun. O peníze mělo přijít až 654 lidí, kteří si mohli všimnou v názvu firmy, že nad svými výdělky zřejmě zapláčou. Tyto případy u nás vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Společnost Cryfin navíc fungovala bez jakékoliv licence, která by ji opravňovala ke správcovství a investování peněz retailových investorů. Podle vyšetřovatelů navíc společnost většinu peněz utratila za luxusní život vysoce postavených manažerů, pronájem luxusních budov na marketingové akce a drahé automobily. Nemalá část prostředků byla také vyplacena formou provize za zprostředkování nových klientů, v čemž NCOZ spatřuje jasné znaky pyramidového schématu. Policisté následně zabavili majetek společnosti, který představoval zhruba 10 milionů korun v hotovosti, 4 ethery a nemovitosti v hodnotě 12 milionů dolarů. Jedná se o poměrně čerstvý případ, protože obvinění si podvodníci vyslechli až v červenci tohoto roku, kdy je soud obžaloval z podvodu a neoprávněného podnikání. Vyšetřování osob probíhá na svobodě a všem obžalovaným hrozí až 10 let odnětí svobody.
Poměrně zajímavý je také další letošní případ muže ze Svitavska. Ten podvodníkům naletěl hned několikrát za sebou. Muž, kterého již jednou kryptoměnoví podvodníci okradli o 120 tisíc, přišel během čtyř dní o dalších 800 tisíc korun na několika účtech. Případ se odehrál v květnu tohoto roku a jednalo se o dobře známý podvod, kdy oběti volá člověk ze smyšlené společnosti a tvrdí, že má u nich oběť nevyzvednuté bitcoiny. Tentokrát se jednalo o bitcoiny v hodnotě 10 000 dolarů. Podvodník svou oběť navedl do připraveného rozhraní, kde mohla vidět zmíněný zůstatek. Na druhý den podvodník volal znovu a požadoval propojení bankovního účtu určeného k výběru peněz. Chtěl po muži, aby si do svého počítače nainstaloval software (zřejmě se jednalo o TeamViewer). Ten ale odmítl, protože právě tímto způsobem ho již jednou podvedli a přišel o výše zmíněných 120 tisíc korun. Podvodník tedy navrhl jiný program (zřejmě Anydesk, či jiný software podobný TeamVieweru), s čímž už podvedený muž souhlasil. Následoval klasický postup, kdy se přes vzdálenou správu počítače podvodník dostal do účtu své oběti a ukradl prvních 441 tisíc korun. Není sice známo, jak tento rozhovor skončil, můžeme ale předpokládat, že podvodník přesvědčoval svou oběť, že jsou prostředky jen blokovány a brzy mu přijdou zpět. Po čtyřech dnech se podvodník muži ozval znovu. Podle policejní mluvčí se jednalo o stejnou osobu (soudě podle hlasu, který podvedený slyšel), podvodník se ale představil jiným jménem. Oznámil muži, že jsou jeho peníze připravené k návratu na jeho účet, je ale potřeba udělat ještě jednu autorizaci. Muž se nechal přesvědčit k dalšímu předání správy počítače podvodníkům s vírou, že dostane všechny své peníze zpět. Podvodník ale postupoval úplně stejně jako předtím a muži ukradl z účtu dalších 331 tisíc korun. Okradený měl totiž, kromě svého vlastního účtu, také dispoziční práva k několika dalším (zřejmě firemním). Ty podvodníci vykradli společně s osobním účtem podvedeného. Muž, který naletěl třikrát na stejný podvod celkem přišel o téměř 900 tisíc korun.
Poslední případ z Česka nemá úplně nejhorší konec, jedná se ale o jeden z nejhorších typů podvodů u nás. Případ byl docela známý a možná jste již četli o falešném bankéři, který poslal starou paní vybrat 800 tisíc korun do banky a pak ji navedl, aby je vložila do bitcoinmatu. V tomto případě přesvědčují podvodníci svou oběť, že jí byla ukradena identita a někdo se jí snaží vykrást účet. Podvodníci často používají spoofing telefonních čísel a na telefonu oběti se tak klidně může jako volající objevit Policie České republiky nebo jejich vlastní banka. Podvodník pak vystupuje jako bankéř nebo policista a přesvědčí oběť aby šla, nebavila se s nikým (a hlavně ne s nikým v bance) a vzala si maximální možný úvěr. Podvodníci tento krok vysvětlují tak, že pokud si úvěr vezme přímo oběť, nebude si moci vzít úvěr ten, kdo údajně její účet ukradl. Půjčené peníze v hotovosti pak musí oběť vhodit do bitcoinmatu, který většina běžných lidí nezná a nepozná, že se jedná o stroj pro nákup kryptoměn. Oběť pak naháže peníze do bitcoinmatu a na základě QR kódu od podvodníka je promění na bitcoiny a odešle na připravenou peněženku. Vklad je absolutně anonymní a podvodník se tak může prozradit až v případě, že by prostředky nešikovně vybral na svůj účet. V tomto případě ale paní nepřišla o všechny své peníze. U bitcoinmatu ji totiž zahlédl policista, který zrovna neměl službu, usoudil ale, že starší paní s podivnou taškou určitě nepřišla sama od sebe nakupovat bitcoiny do automatu. Ukázalo se také, že žena s podvodníky telefonovala téměř 12 hodin v kuse v průběhu celého dne a i při vkládání peněz do bitcoinmatu s nimi byla stále ve spojení. Žena podvodníkům nahlásila přítomnost muže vydávajícího se za policistu. Ti ji ale přesvědčili, že ji chce okrást a žena zmanipulovaná podvodníky dokonce začala policistu bít kabelkou. Ten ji pak téměř přinutil, aby telefon vypnula a zabránil tomu, aby vložila další peníze do automatu. Žena se pak dokonce ptala policisty, zda ji může peníze z přístroje zase vytáhnout. To samozřejmě nemohl, ale naštěstí přišel dříve, než žena do bitcoinmatu naházela všechny peníze a přišla o 200 000 z celkových 800 000, které měla u sebe.
Hrozně rád čtu a ještě raději píšu - o kryptoměnách, nových technologiích a knihách. Autora můžete podpořit prostřednictvím Lightning Network zde: petrik@lnbc.cz NOSTR:npub1ntvcjwhawvyxz8cyjywthdcnskvfdsum33f6x0vemvsu3njxaumqtn2uq5
Víc o autorovi
