Těžba bitcoinu se necentralizuje, 72 % hashrate mají na starosti drobní těžaři

V poslední době se hodně řeší, zda je Ethereum dostatečně centralizované, pokud nějaká společnost (Lido Finance) drží obrovskou část tokenů pod svou správou. U bitcoinu je centralizace o něco složitější, protože stále pracuje na proof-of-work, zatímco Ethereum přešlo na proof-of-stake a není tedy třeba jej těžit. Většina lidí považuje za dostatečně bezpečnou samotnou metodu proof-of-work. Problém by ale nastal, pokud by větší část hashrate zajišťovala jedna velká společnost. V takovém případě by provozovatel tak velkého těžebního poolu mohl provést 51% útok. Na čísla vypovídající o možné centralizaci bitcoinu se podíval Jamie Coutts ze společnosti Bloomberg Intelligence. Ta naštěstí ukázala, že bitcoin je stále dostatečně daleko od toho, aby jej ovládla jedna entita tak, jak se to postupně děje na Ethereu.

Většinu hashrate zařizuje soukromý sektor

Při sledování decentralizace bitcoinu je nejdůležitějším ukazatelem určitě hashare. Ještě důležitější pak je, jak moc je hashrate decentralizovaný v rámci těžařů. Pokud by velkou část hashrate kontrolovala jedna velká společnost, mohla by postupně získat většinovou kontrolu a do blockchainu začít pomalu zapisovat například falešné transakce nebo hůř, velké množství NFT a BRC-20 tokenů. Nutno podotknout, že i tak by společnost platila dost peněz za elektrický proud, nebyl by ale nikdo, kdo by tyto falešné transakce kontroloval a odmítal, protože by společnost měla v hashrate většinu - velmi obecně řečeno. Data od Bloomberg Intelligence naštěstí ukazují, že v tomto ohledu je u bitcoinu vše v pořádku. Velké veřejné společnosti obsluhují pouze 28 % celkového hashrate bitcoinu. Jedná se tedy pouze o čtvrtku hashrate, navíc rozdělený mezi všechny veřejné společnosti. Od toho aby jedna společnost ovládala polovinu hashrate jsme tedy ještě na míle daleko. Zbylých 72 % bitcoinového hashrate je v rukou soukromých těžařů a jednotlivců. 

Drobní těžaři jsou velice aktivní a zajišťují decentralizaci při těžbě bitcoinu. Bloomberg se ale nezmiňuje o těžebních poolech. Předpokládejme ale, že nepočítá hashrate těžebních poolů a počítá s ním jako s hashrate drobných těžařů. V některých zemích je elektřina tak drahá, že jsou drobní těžaři v podstatě vyřazeni ze hry. Například v Itálii vás vyjde vytěžení jednoho bitcoinu na 4,8 milionů korun a jedná se tak o obrovsky ztrátovou investici. Pokud byste ale své stroje přestěhovali do Libanonu, zaplatíte za vytěžení jednoho bitcoinu asi 6000 Kč. Mezi nejdražší země patří Itálie (4 842 179 Kč / BTC), Rakousko (4 280 000 Kč / BTC), Belgie (4 000 000 Kč / BTC), Dánsko (3 872 512 Kč / BTC) nebo Německo (3 790 000 Kč / BTC). Mezi ty nejlevnější patří Libanon (6 175 Kč / BTC), Írán (12 351 Kč / BTC), Sýrie (30 878 Kč / BTC), Etiopie (37 000 Kč / BTC) nebo Súdán (50 000 Kč / BTC). Poměrně zajímavá je také mapa ceny vytěžení jednoho bitcoinu v závislosti na ceně elektřiny v jednotlivých státech světa.

Přestože se může zdát těžba v Libanonu nebo Iránu jasnou volbou, nezapomeňte, že se jedná o poměrně nestabilní regiony. Navíc je v těchto zemích špatná infrastruktura a křehká elektrická síť nemusí zvládnout připojení velkého množství těžařů tak, jakoby to zvládla v Evropě. Poměrně časté jsou také výpadky elektřiny a pokud těžíte, jistě víte, jak náročné je udržovat všechny stroje v chodu i případě, že vám několikrát za týden nevypnou elektřinu. Nemluvě o nutném připojení k internetu, které nemusí být v některých částech zemí s levnou elektřinou vůbec dostupný.