Stručná historie kryptoměnových peněženek

Dnes již máme na výběr řadu peněženek na nejrůznějších chainech a druhých vrstvách blockchainů. V roce 2009 ale existovala pouze jedna, spouštěná společně s bitcoinem. V průběhu let vznikla řada nových kryptoměn s vlastními peněženkami a ty bitcoinové se dočkaly řady vylepšení. Nezávislí vývojáři i velké společnosti postupem času začali zkoumat možnosti nových peněženek a přišla řada BIPů (Bitcoin Improvement Proposal) s novými funkcemi. Čeští vývojáři jsou v bitcoinovém světě velice aktivní a ani zde tomu nebylo jinak. Koneckonců většina z nás má doma kryptoměnovou peněženku Trezor, za kterou stojí společnosti Satoshi Labs. Tu založil Marek Palatinus a Pavol Rusnák, čeští bitcoinoví nadšenci stojící také za řadou skvělých bitcoinových vylepšení. Pojďme se tedy podívat, jakou cestu musely kryptoměnové peněženky urazit od té první v roce 2009 až do současnosti.

První kryptoměnové peněženky a Trezor

Stejně, jako u běžné měny používáme bankovní účty, i kryptoměny potřebují místo, kde si je mohou uživatelé bezpečně uložit. K tomu slouží kryptoměnové peněženky, které umožňují uživatelům spravovat zůstatky odesílat a přijímat transakce a u některých z nich také nakupovat a prodávat jednotlivé kryptoměny. Peněženky využívají kryptografické klíče k zabezpečení a správě prostředků uživatele. Aby byla v roce 2009 peněženka schopná pracovat s bitcoiny, musel si uživatel stáhnout celou historii blockchainu. Peněženka se následně aktualizovala a postupně stahovala nové transakce. Tento způsob se ukázal jako problematický ve chvíli, kdy se bitcoin stal populárním a synchronizace peněženky začala trvat příliš dlouho, kvůli velkému množství nových transakcí v blockchainu. Tehdejší kryptoměnová peněženka tedy musela být připojena neustále k síti a pravidelně stahovat nová data, aby ji následně uživatel mohl použít ihned bez toho, aby musel pokaždé čekat na synchronizaci. Běžně se také používaly soubory v počítači, které obsahovaly jednotlivé UTXOs a uživatel tedy musel nahrávat soubor z počítače v případě, že chtěl své prostředky odeslat. Změna ale přišla s první mobilní peněženkou.

[caption id="attachment_22281" align="aligncenter" width="680"] Zdroj: blog.trezor.io[/caption]

Vůbec první mobilní aplikace pro správu bitcoinů byla peněženka Electrum vydaná pro Android v roce 2011. Společnost tvrdí, že se do teď jedná o nejoblíbenější bitcoinovou peněženku. Rozhodně je pravdou, že v roce 2011 usnadnila správu prostředků a hlavně umožnila jejich používání také na cestách. Do té doby bylo odesílání bitcoinů bez počítače dost složité. Postupem času se začaly objevovat další a další alternativy k původní bitcoinové peněžence, které přinášely nové funkce a usnadňovaly používání kryptoměn. Možná vás překvapí, že jedním z prvních vylepšení byla hardwarová peněženka, za kterou nestál nikdo jiný než Marek Palatinus, Pavol Rusnák a jejich, dnes již celosvětově známá společnost, Trezor (dnes Satoshi Labs). Společnost založili v roce 2013 a už v roce 2014 vydali na trh svou první hardwarovou peněženku. Celý projekt začal jako hobby modelářství a touha nabídnout přátelům bezpečnou bitcoinovou peněženku. Když pánové zjistili, že nic podobného ještě neexistuje, rozhodli se své hardwarové peněženky prodávat a v současnosti jsou nejlepší na světě. Hardwarové peněženky ukládají soukromé klíče uživatele od offline zařízení, kde jsou v bezpečí před hackerskými útoky. Díky tomu je možné takovou peněženku vykrást pouze v případě, že ji má útočník fyzicky u sebe. Hackerský útok online je možný pouze v případě, že uživatel sám omylem kompromituje své soukromé klíče. 

Multisig peněženky a příchod Etherea

První peněženku vyžadující více podpisů k uskutečnění transakce představila společnost BitGo v roce 2013. V roce 2014, tedy ve stejném roce, kdy Trezor vydal svou první hardwarovou peněženku, se multisig peněženky staly u uživatelů poměrně oblíbenou novinkou. Na rozdíl od běžných peněženek, spoléhají multisig řešení na podpis transakce více soukromými klíči. To samozřejmě zvýšilo bezpečnost peněženky a otevřelo možnosti pro větší skupiny s více manažery, kteří chtějí mít kontrolu nad uloženými prostředky. Multisig peněženky využívají BIP16 pay-to-script-hash. K diskuzi o zvýšení bezpečnosti uložených bitcoinů přispěl také pád burzy Mt. Gox, jež byla vykradena hackery a přišla o stovky tisíc bitcoinů. Řada uživatelů čeká na kompenzaci ze strany Mt. Gox dodnes. Podle posledních zpráv navíc odkládá Mt.Gox vypořádání s věřiteli až na podzim příštího roku. Diskuzi o bezpečnosti kryptoměn a prvních multisig peněženkách hezky vykresluje následující infografika společnosti BitGo.

[caption id="attachment_22285" align="aligncenter" width="811"] Zdroj: bitgo.com[/caption]

Zatímco bitcoinová komunita objevovala hardwarové peněženky a ochranu prostředků více soukromými klíči, Vitalik Buterin pomalu budoval svou vlastní kryptoměnu s názvem Ethereum. Tu poprvé představil už v roce 2013, na vývoji se ale pracovalo ještě v průběhu roku 2014. Pokud bychom se zajímali o ostatní kryptoměny, v roce 2014 už existoval Dogecoin, Namecoin, Litecoin nebo Ripple a chystalo se spuštění Monera nebo Stellaru. Všechny tyto kryptoměny měly své vlastní peněženky založené na ověřování transakcí pomocí soukromých klíčů. Rok na to také šla do prodeje první peněženka od společnosti Ledger. 

Ethereové peněženky měly, oproti bitcoinu, jiný formát adres, stále se ale jednalo o ochranu prostředků soukromým klíčem. Byly také specifické v tom, že uměly rozeznávat jednotlivé tokeny vytvořené na Ethereu. S touto funkcionalitou se ale počítalo už od začátku, zatímco na bitcoinu je dnes poměrně složité zobrazit BRC-20 tokeny. Bude to ale tím, že tokeny na bitcoinu nejsou hlavní funkcí a zajímají tak málo lidí, že se nikomu nevyplatí investovat čas a prostředky do tvorby takové peněženky. Ethereum ale s tokeny počítalo a implementace jednotlivých tokenů do peněženky nebyl žádný problém. Kryptoměnový svět se nadále rozšiřoval a přibývaly další a další kryptoměny. Přirozeně se tedy objevila poptávka po peněženkách, které by umožnily uživatelům snadnou správu více kryptoměn na jednom místě. Mezi prvními se v roce 2017 představila peněženka od Coinbase v podobě mobilní aplikace, která umožňovala držet všechny kryptoměny obchodované na burze. Jejich softwarová peněženka byla dlouhou dobu jednou z nejpoužívanějších.

Moderní kryptoměnové peněženky

V roce 2017 zažil bitcoin svůj první boom, kdy během jednoho roku vzrostla jeho cena z 23 000 Kč na téměř půl milionu korun. S ním se samozřejmě svezly i ostatní kryptoměny a začala první mánie okolo digitálních peněz. Do byznysu vstoupila řada nových společností nabízející burzy, peněženky a další služby spojené s kryptoměnami. Aktuálně si tedy uživatelé mohou vybrat z velkého množství peněženek operujících na všech možných chainech. Mezi nejpopulárnější řešení stále patří hardwarová peněženka Trezor. Poměrně oblíbené jsou také papírové peněženky, které existují jen na papíře ve formě zapsaného seedu. Ty jsou určeny hlavně pro dlouhodobé spoření a jsou maximálně bezpečné, protože soukromý klíč zůstává offline až do doby, kdy se rozhodnete své prostředky vybrat. Ani papírové peněženky ale nemohou zaručit maximální bezpečnost při špatné manipulaci s klíči, zejména pak, když si takovou peněženku necháte vygenerovat na ruském webu.

Nejčastěji používané jsou aktuálně softwarové peněženky, tedy aplikace v telefonech nebo na počítači. Tyto peněženky jsou tak bezpečné, jak bezpečné je zařízení, na kterém běží. Většině uživatelům slouží k držení prostředků, k obchodování nebo placení. Najdou bohužel ale i tací, kteří mají ve svém telefonu celé svoje úspory a neuvědomují si, jak rychle o ně mohou přijít. Platba kryptoměnami z telefonu je velice oblíbená také díky druhým vrstvám, zejména pak Lightning Network běžící nad bitcoinem. Nová vrstva nabídla vývojářům nové možnosti a kromě klasických on-chain peněženek bitcoineři používají také řadu Lightning Network peněženek. I u nich ale uživatelé často rozlišují, zda své soukromé klíče máte k dispozici nebo spoléháte na zabezpečení firmy, která peněženku vydala. 

Pro ty nejodvážnější můžeme zmínit ještě paměťovou peněženku (Memory Wallet), spočívající v tom, že si uživatel musí zapamatovat všechna slova seedu ve správném pořadí. Tuto peněženku je naprosto nemožné hacknout (pokud jste si seed nenechali vygenerovat na ruském webu!), existuje ale vysoké riziko, že seed zapomenete nebo si špatně zapamatujete pořadí slov.

Současné peněženky nabízí uživatelům různá zabezpečení a funkce. Některé ukládají soukromé klíče online, některé je uloží pouze do vašeho telefonu. Existují peněženky s časovými zámky, kde si můžete spořit a nebát se, že prodáte příliš brzo. Na webu najdete řadu srovnání bitcoinových peněženek, které se liší právě v ukládání klíčů nebo poplatcích za transakce. Stále ale platí, že nejbezpečnějším úložištěm kryptoměn je hardwarová peněženka. Mobilní aplikace a rozšíření v prohlížeči by měla sloužit jen k malým převodům a uživatelé by v nich rozhodně neměli držet velkou část svých prostředků.

4.5/5 - (2 votes)

Komentáře (0)

Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Připojte se k diskuzi

Zde napište svou odpověď
Vaše jméno
Váš e-mail
Odeslaním komentáře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Buďte v obraze a
nenechte si ujít novinky z krypto-světa.

Relevantní články, dvakrát měsíčně do vaší emailové schránky.

Váš e-mail
Ukládám..
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.