Rusko-ukrajinská válka již probíhá téměř rok a půl a v souvislosti s ní se v médiích objevily také kryptoměny. Obě strany kryptoměny využívají pro rychle a anonymní mezinárodní transakce. Zatímco Ukrajina vybírá peníze v “crownfundingové” kampani, Rusko zase obchází pomocí kryptoměn sankce uvalené západními zeměmi. Kryptoměny jsou často předmětem negativních událostí. Díky jejich anonymitě a dostupnosti po celém světě jsou ideálním platidlem pro internetové podvodníky. Také v probíhajícím konfliktu se kryptoměny ukazují být silným nástrojem pro obě válčící strany. Díky podrobným analýzám společnosti Elliptic máme nyní zajímavou možnost nahlédnout do válečného konfliktu z pohledu kryptoměn a jejich vyžití. Díky tomu, že je možné je posílat odkudkoliv během několik málo minut a navíc anonymně, staly se kryptoměny součástí financování vlád, vojenských skupin, humanitárních organizací i zpravodajských jednotlivců. V žádné předchozí válce nemohli vojáci přijímat finance přímo na bojišti a civilisté v okupovaných oblastech byli bez kryptoměn odříznuti od zdrojů peněz. Kryptoměny začala přijímat také řada firem vyrábějící vojenskou výstroj a výzbroj a role kryptoměn v tomto konfliktu je tedy už jistá.
Všichni se jistě shodneme, že válka na Ukrajině je úplně jiná, než ty předchozí. Generálové sledují dění na bojišti v reálném čase pomocí dronů a hackeři získávají informace a peníze pro svou zemi prostřednictvím globální internetové sítě. Část konfliktu probíhá také na internetu či sociálních sítích ve formě manipulativních zpráv a dezinformací. Konkrétně v Rusku pomáhá internet a moderní technologie šířit propracovanou propagandu, kterou mohou sledovat vojáci online během konfliktu. Díky moderním technologiím a internetu dostává tento konflikt úplně nový rozměr. Součásti moderních technologií jsou také kryptoměny, které umožňují posílat peníze po celém světě anonymně a rychle. Není tedy divu, že se je rozhodly využít také obě válčící strany, každá ale po svém. Zatímco Ukrajina zveřejnila adresy kryptoměnových peněženek, aby mohla získávat dary od lidí po celém světě, Rusko se s jejich pomocí snaží částečně obejít sankce západních zemí.
Následující informace vycházejí z reportu analytické firmy Elliptic, která se zabývala využitím kryptoměn v rusko-ukrajinském konfliktu. Podařilo se jim vystopovat a analyzovat transakce o objemu přes 230 milionů dolarů. Graf výše ukazuje, že většinu těchto prostředků tvoří nejrůznější kampaně na podporu Ukrajiny. Mnohé z nich jsou iniciovány samotnou ukrajinskou vládou. Tyto sbírky získaly přes 212 milionů dolarů v kryptoměnách, čímž značně předčily proruské kryptoměnové dary ve výši pouhých 4,8 milionů dolarů. Na ruské straně ale chybí informace a část kryptoměn získaných nelegální činností putuje přes kryptoměnové mixéry. Jejich dohledatelnost je tedy značně omezená a příjmy na straně Ruska mohou být daleko vyšší.
Ukrajina využila kryptoměny k získání prostředků na financování vojenských i humanitárních organizací. Jejich peněženky určené k příspěvkům se plnily závratným tempem díky tomu, že lidé mohli anonymně a rychle odeslat jakoukoliv částku na podporu Ukrajiny. Kromě oficiálních vládních peněženek ale existuje také řada projektů a organizací, které vybírají kryptoměny na pomoc Ukrajině. Tyto projekty jsou druhým největším zdrojem ukrajinských kryptoměnových darů, hned po příspěvcích mířících přímo na oficiální peněženky ukrajinské vlády. Jednou z malých položek v kryptoměnových příjmech je také hackerská činnost, pomocí které Ukrajina získala 101 tisíc dolarů. Nejedná se o závratnou částku a cílem nebyly žádné instituce, ale jednotlivci a hackeři napojení na Rusko. Na grafu níže je vidět podíl kryptoměn a organizace, které prostředky přijaly.
Z grafu, na kterém je vidět použití jednotlivých kryptoměn, lze vyčíst, že bitcoin není hlavním zdrojem příjmů. Přestože by se mohlo zdát, že toto aktivum bude mít nejvyšší podíl, například díky největší tržní kapitalizaci, příspěvky v Ethereu jej hravě dorovnají. Bitcoin totiž nenabízí tolik možností jako Web3 projekty, které využívají smart kontrakty a běží na Ethereu. Řada kryptoměnových projektů vytvořených na podporu Ukrajiny tedy funguje na Ethereu a právě proto je jeho podíl v příspěvcích tak vysoký. Kromě Etherea získaly ukrajinské organizace také řadu darů ve stablecoinu USDT. Tether USD je druhým nejpoužívanějším aktivem v příspěvcích pro Ukrajinu. Zajímavý je také velký podíl kryptoměny Polkadot, která svou chvíli slávy zřejmě již prožila. Její zakladatel je ale jedním z velkých přispěvatelů a Polkadot je tedy v grafu vidět v poměrně velkém zastoupení.
Analýza společnosti Elliptic sledovala prostředky ve výši téměř 96 milionů dolarů a zjistila, že naprostá většina z nich byla odeslána z kryptoměnových burz. Značná část pochází také z NFT tržišť a nejmenší podíl mají decentralizované burzy. Řada darů byla přijata také prostřednictvím kryptoměnových mixérů. Tyto zdroje jsou přisuzovány sympatizantům z Ruska nebo oblastí, které jsou nakloněny ruskému režimu. Mohou ale samozřejmě pocházet také z nelegální činnosti. Pomocí mixérů mohou dárci bezpečně skrýt svou identitu i původ kryptoměn a vyhnout se případným problémům. Kryptoměnový mixér Tornado Cash využil také zakladatel Etherea Vitalik Buterin, který je původně Rus a rozhodl se na Ukrajinu přispět. Kryptoměnový mixér je využíván i přes to, že je na sankčním seznamu Spojených států. Kromě Buterina, který otevřeně přispěl minimálně 5 milionů dolarů, poslalo kryptoměny také několik dalších slavných osobností. Mezi nimi je například zakladatel kryptoměny Polkadot Gavin Wood (5,8 milionů dolarů) nebo zakladatel Tronu Justin Sun (minimálně 200 000 dolarů). Následující graf ukazuje podíl různých zdrojů kryptoměn. Velké zastoupení mají NFT tržitě díky tomu, že Ukrajina vydala vlastní NFT kolekci, která je započítána v příspěvcích ve formě Etherea.
Zveřejnění kryptoměnových adres ukrajinskou vládou přitom přišlo jen několik dní po začátku ruské invaze. První adresy zveřejnil oficiální účet ukrajinské vlády na Twitteru a jednalo se o bitcoin a Ethereum. Od té doby je ale možné poslat příspěvek v kryptoměnách na nejméně 12 různých blockchainech. Kromě El Salvadoru, který přijal bitcoin jako zákonné platidlo, se zřejmě jedná o největší adopci kryptoměn v rámci státního aparátu. Projekt pro příspěvky v kryptoměnách byl založen Ministerstvem digitální transformace a jejím ministrem Mykhailem Fedorovem. Ministerstvo následně spolupracovalo s poskytovatelem stakingu Everstake, kryptoměnovou burzou FTX a ukrajinskou burzou Kuna. K prosinci 2022 bylo dohromady darováno Ukrajině 83 milionů dolarů v kryptoměnách. Z těchto darů bylo 29 milionů dolarů v etherech, 22,7 milionů dolarů v bitcoinu, 15,1 milionů dolarů v USDT a 8,2 milionů dolarů v Polkadot. Další digitální příspěvky v jiných kryptoměnách činily okolo 8,2 milionů dolarů a dalších 200 tisíc dolarů získala Ukrajina z prodeje NFT. Nejvíce kryptoměn získala Ukrajina 2. března 2022, kdy na její účty poslali lidé z celého světa 10 milionů dolarů během jednoho dne. Aktuálně se denní kryptoměnové dary pohybují v řádech desítek tisíc dolarů.
Ukrajina začala využívat darované kryptoměny hned 5. března 2022, kdy zakoupila vojenskou výzbroj v hodnotě 15 milionů dolarů. Velká část dodavatelů vojenského materiálu začala přijímat kryptoměny, aby usnadnila nákupy ukrajinské vládě. Projekt Aid for Ukraine tvoří většinu kryptoměnových darů, které ukrajinské Ministerstvo digitální transformace obdrželo. Později ministerstvo zveřejnilo také podrobný výpis nákupů za darované kryptoměny. Mezi hlavní výdaje patřilo zakoupení více než 200 moderních dronů, 10 000 specializovaných puškohledů či 60 tun paliva. Více než 9 milionů dolarů bylo využito na celosvětovou mediální kampaň s cílem posílit mezinárodní podporu Ukrajiny. Ministerstvo obrany také zakoupilo blíže nespecifikované množství smrtících zbraní za téměř 7 milionů dolarů. Následující graf ukazuje, jak ukrajinská vláda naložila s kryptoměnovými dary.
Další kampaň byla zahájena prezidentem Volodymyrem Zelenským 5. května 2022. Jedná se o charitativní iniciativu shromažďující finanční prostředky ve fiatu i kryptoměnách. Přispěvatel si může vybrat mezi třemi hlavními úkoly této iniciativy a přispět může na obranu a odstraňování min, lékařskou pomoc nebo obnovu Ukrajiny. Finanční prostředky jsou převáděny do Národní banky pomocí společnosti WhitePay. K prosinci 2022 obdržela charitativní iniciativa 232,8 milionů dolarů. Prostředky byly použity na nákup dronů, vrtulníků nebo rentgenové techniky na odhalování min. Zprávy o činnosti této iniciativy jsou auditovány společností Deloitte, která pravidelně zveřejňuje zprávy o působení organizace.
Už od roku 2014 vznikaly na Ukrajině nejrůznější nevládní organizace v důsledku trvajícího konfliktu na Krymu a Donbasu. Řada z nich pomáhá vojákům, veteránům a jejich rodinám. Žádná z těchto charitativních organizací nemůže vybírat peníze na crowdfundingových platformách, protože naprostá většina z nich zakazuje vybírat peníze na vojenské účely. Kryptoměny jsou proto ideálním prostředkem pro shromažďování darů. Největším projektem je rozhodně Come Back Alive. Ten tvoří více než tři čtvrtiny z celkových 35 milionů dolarů v kryptoměnách, které byly darovány nevládním organizacím spojeným s válečným konfliktem. Následující graf ukazuje rozdělení kryptoměnových darů mezi různými nevládními organizacemi.
Řada projektů vznikla nezávisle na Aid for Ukraine a provozuje vlastní řešení pro výběr kryptoměn od dárců. Některé z nich pouze vybírají peníze pro Aid for Ukraine, jiné ale provozují vlastní charitativní činnost. Největší neukrajinskou nezávislou iniciativou je zřejmě Humanity First, kterou založila všem dobře známá společnost Binance. Vybrala přes 15,5 milionu dolarů, převážžně v BNB Coinu a BUSD. Samotná společnost Binance přispěla 10 milionů dolarů a celkově bylo vybráno 72 milionu dolarů v kryptoměnách. Následující graf ukazuje kryptoměny přijaté prostřednictvím blockchainových projektů. Nejedná se tedy o organizace vybírající peníze v kryptoměnách, ale přímo o kryptoměnové projekty s cílem finančně podpořit Ukrajinu.
Za zmínku stojí například projekt Unchain Ukraine, který běží na protokolu NEAR. Podle analýzy Elliptic vybral tento projekt 9,5 milionů dolarů. Ve spolupráci s Weld and Unex Bank následně vydali platební kartu, kterou je možné platit v obchodech. Také do tohoto projektu přispěl Vitalik Buterin částkou 2,5 milionů dolarů.
Po vypuknutí války na Ukrajině začaly místní i zahraniční organizace přijímat kryptoměnové dary. Některé z organizací působí po celém světě, zatímco jiné byly založeny s cílem pomáhat ve válce zničené Ukrajině. Většina z nich pomáhá uprchlíkům se základními potřebami, poskytují lékařskou pomoc a péči zraněným. Část z nich přijímá kryptoměny, aby mohli pomoci financovat další organizace, které s kryptoměnami nepracují. Příkladem je projekt The Giving Block, který poskytuje organizacím hotové řešení pro přijímání kryptoměn. Projekt má navíc vlastní fond, který rozděluje dary mezi 29 zapojených charit působících na Ukrajině.
Řada organizací se zaměřuje na shromažďování informací nebo provádění kybernetických operací proti ruské vládě. Patří mezi ně například komunita vyšetřovatelů OSINT a nejrůznější hackerské skupiny. Tyto entity jsou často propojeny a navzájem si poskytují získané informace. Například Ukrajinská kybernetická aliance je skupina hackerů, která shromažďuje kryptoměny pod názvem Toss Bitcoin to Your Hacker. Spolupracuje se serverem Inform Napalm či hackerskou skupinou RUH8. Tato aliance si dává za cíl napadat proruské webové stránky a hackuje interní komunikaci různých lidí sympatizujících s Ruskem.
O dary v kryptoměnách začala žádat také řada novinářských iniciativ, které se snaží poskytovat zpravodajství z předních linií. Nejznámějším projektem je The Kyiv Independent, který obdržel téměř půl milionu dolarů v kryptoměnách. Velice zajímavé jsou také telegramové kanály běžných lidí, kteří mají tu smůlu, že žijí kousek od frontové linie. Tyto kanály poskytují časté a pravidelné aktualizace dění přímo z místa a vybírají kryptoměnové dary na svůj provoz a hlavně obživu ve válkou zmítané oblasti. Některé z nich dokonce využívají darované kryptoměny na podporu vojáků, kteří poblíž jejich obydlí bojují. Jedním z nich je například kanál +Severodonetsk | LHS 1934, který informuje z okupovaného Severodoněcku.
Kryptoměny samozřejmě nejsou jediným zdrojem příjmů Ukrajiny. Zřízen byl například speciální účet Národní banky, který obdržel 22,4 miliardy UAH (606,7 milionů dolarů) od nejrůznějších dárců. Iniciativa United24 obdržela 233 milionů dolarů. Tato iniciativa bohužel nezveřejnila podíl kryptoměn v darech. Následující graf ukazuje podíl kryptoměn v celkovém objemu ověřených zdrojů darů a iniciativa United24 zde nefiguruje.
Naprostá většina kryptoměnové aktivity spojené s Ukrajinou byla charitativního charakteru. I zde se ale našla řada hackerů, kteří se pokusili ukrást kryptoměny poslané jako dary Ukrajině. Vzhledem k tomu, že Ukrajina aktuálně bojuje proti zemi, ze které pravidelně přichází velké hackerské útoky, není to překvapením.
Falešné stránky jsou aktuálně velkým problémem, například kvůli Inferno Draineru, který si mohou podvodníci od hackerů pronajmout. Podvodníci v tomto případě často využívají FOMO a cílí na uživatele vyhledávající například airdropy, během kterých se rozdávají tokeny zdarma. Mnoho zločinců využilo příležitosti a za některou organizaci se pokusilo vydávat. Podvodníci pak šíří na sociálních sítích falešné příspěvky tvářící se, jako by pocházely z oficiálního účtu organizace podporující Ukrajinu. Adresy kryptoměnových peněženek ale patří podvodníkům.
Řada takovýchto falešných příspěvků se objevuje na Facebooku, Twitteru a také specializované kryptoměnové crowdfundingové platformě Tallycoin. Podvodné projekty mají společné znaky, které mohou varovat uživatele před investicí do takového odvodu. Ve většině případů jsou projekty špatně popsané a neobsahují informace o tom, jak budou s vybranými penězi nakládat. Není výjimkou, že tyto projekt nemají ani vlastní webovou stránku a jsou aktivní pouze na sociálních sítích.
Analytická společnost Elliptic prošla pěknou řádku adres, které pravděpodobně patří podvodníkům. Velká část z nich ale nemá téměř žádné příchozí transakce. To naznačuje, že kryptoměnová komunita je proti těmto podvodům poměrně odolná. Některé adresy ale mají přijaté prostředky, někdy až do výše 100 000 dolarů. Většina těchto kryptoměn posléze putuje na burzy nebo mixéry. Ty nejrozšířenější podvody ale získaly až 240 000 dolarů přesto, že vykazovaly řadu varovných signálů.
Oficiální kryptoměnová kampaň Aid for Ukraine a ochota tamní vlády zapojit se do výběru kryptoměn na pomoc ve válce je jistě skvělým krokem. Lidé začali krátce po zveřejnění adres posílat na pomoc Ukrajině nejrůznější kryptoměny, což nakonec vyústilo ve 20% podíl kryptoměn na celkové nevládní pomoci Ukrajině (tedy darů od lidí - ne od jiných států). Kromě úspěchu hlavního projektu s názvem Aid for Ukraine byla úspěšná také řada dalších projektů a humanitárních organizací. Příjem darů v kryptoměnách během krátkého času zavedla většina z nich. Ministerstvo pro digitální transformaci označilo kryptoměny za přelomové. Díky nim totiž mohla Ukrajina hned v prvních dnech války získat nemalé prostředky na nákup vybavení, navíc rychle a anonymně. Přijímání kryptoměn samozřejmě přineslo také rizika, především v podobě řady podvodů vydávajících se za oficiální projekty. Také v prvních měsících války vznikla řada problémů během přijímání kryptoměn. Ty ale posloužily jako poučení pro kryptoměnové vývojáře a organizace angažující se v pomoci Ukrajině.
Na rozdíl od Ukrajiny, Rusko nemá v našem regionu tolik medializovanou kryptoměnovou kampaň. Navíc jsou data z ruského kryptoměnového trhu těžko dostupná. Dary přijaté Ruskem jsou proto menší objemem i publicitou. V minulosti přitom Rusko zaujímalo negativní postoj ke kryptoměnám. Jen chvíli před vypuknutím konfliktu dokonce ruská centrální banka tvrdila, že se zasadí o úplný zákaz kryptoměn na ruském území. Přes všechny zákazy nakonec Rusko přijímalo bitcoin za vývoz ropy a plynu. Restriktivní postoj k digitálním aktivům ale zůstal. Také to může být důvod nízkých příjmů ruských kryptoměnových kampaní. Většina dohledatelných prostředků ve výši 4,8 milionů dolarů v kryptoměnách bylo darováno vojenských organizacím.
Zatímco v ukrajinské kryptoměnové kampani figurovalo více kryptoměn, v té ruské je to převážně bitcoin. Rusko se pokusilo vytvořit několik DeFi projektů s cílem usnadnit příjímaní prostředků, neměly ale téměř žádný dopad. Příspěvky v Ethereu a dalších DeFi kryptoměnách tedy do ruska příliš neproudily. Zaznamenány jsou také pokusy o vytvoření NFT, vždy ale tyto projekty skončily neúspěchem.
Značná část získaných prostředků je spojena s kyberkriminalitou, sankcionovanými subjekty nebo subjekty, které otevřeně podporují ruskou invazi. Nelegální kryptoměny představují čtvrtý největší zdroj příjmu v proruských crownfundingových kampaních. Významná část pochází také z kryptoměnových mixérů, což dokazuje snahy o zakrytí původu darovaných kryptoměn. Následující graf ukazuje, odkud pochází kryptoměny dohledatelné na peněženkách ruských vojenských organizací.
Přestože většina kryptoměnových iniciativ začala se sběrem krytpoměn až po invazi v únoru 2022, několik organizací financovalo separatistické akce na východě Ukrajiny už od roku 2024. Byl to například Igor Girkin, který je ministrem obrany samozvané Donětské lidové republiky. Jeho bitcoinová adresa obdržela okolo 5000 dolarů. Girkin byl shledán vinným v případu sestřeleného letadla malajských aerolinií v roce 2014. Většina organizací vzniklých před invazí na Ukrajinu však pokračuje ve své činnosti i během probíhajícího konfliktu.
Největší využití kryptoměn v Rusku je vidět u separatistických skupin, které nakupují a poskytují vojenské vybavení ruským vojákům a najatým žoldnéřům. Tyto skupiny aktivně shromažďují prostředky na podporu invaze. Ve většině případů sdílejí na ruských sociálních sítích adresy peněženek a seznam věcí, které chtějí za vybrané prostředky nakoupit. Často na Telegramu pak sdílejí se svými podporovateli fotografie nakoupeného vojenského vybavení. Telegram je v Rusku aktuálně hlavním informačním kanálem, který tyto skupiny využívají. Na ruské straně jsou běžné crowdfundingové kampaně jednotlivců, kteří přímo podporují svůj vlastní pluk nebo nakupují vybavení jen pro sebe. Nemusí se ale jednat jen o vojáky. Řadu kampaní provozují také civilisté východní Ukrajiny, kteří podporují ruskou invazi. Vybrané prostředky pak poskytují vojákům působícím v jejich oblasti.
Řada subjektů podporující ruskou invazi ale vybírá prostředky také v běžných měnách a kryptoměny představují jen jeden z prostředků. Kryptoměny tedy představují jen malý podíl, narozdíl od Ukrajiny, kde se dary v digitálních aktivech staly daleko větší složkou v příjmech. Společnost Elliptic identifikovala přibližně 50 ruských vojenských organizací, které přijímají dary v kryptoměnách. Ty získaly kryptoměny v hodnotě 3,2 milionů dolarů. Řada z těchto organizací má přímé nebo nepřímé vazby na Wágnerovce, soukromou vojenskou organizaci Jevgenije Prigožina. Řada těchto soukromých pluků provozuje vlastní telegramové kanály či účty na jiných ruských sociálních médiích a vybírají prostředky od dárců. Sociální média pak používají jako hlavní informační kanál, kde se svými podporovateli sdílejí svůj postup a nakoupený materiál. Jednou z takových skupin je například Task Force Rusich, jedna z nejznámějších žoldnéřských skupin operujících na Ukrajině. Skupině se podařilo získat příbližně 105 tisíc dolarů v kryptoměnových darech. Kryptoměny využívala například na odměnu pro každého, kdo by poskytl koordináty padlých bojovníků této skupiny. Za oznámení nabízeli 2 - 5 tisíc dolarů.
Nejúspěšnější organizací ve sběru kryptoměn je ale Veche. Jedná se o vojenskou skupinu soustředící se na výběr finančních prostředků pro vojenské síly působící na Donbase. Jejím předsedou je Vladimir Orlov, který vyzýval k masivnímu bombardování ukrajinských úředníků. Podle jeho slov by měly ruské síly vybombardovat administrativní budovy dopoledne, kdy do práce přichází nejvíce úředníků a večer bombardovat obydlí jejich rodin. Společnost Elliptic identifikovala přibližně 1,8 milionů dolarů v bitcoinu, které byly přijaty na peněženky pravděpodobně spojené s organizací Veche. Získané finanční prostředky jsou využívány na nákup vojenské techniky a lékařského vybavení. Stejně jako jiné organizace, i Veche se zakoupeným materiálem chlubila ve své telegramové skupině.
Na následujícím grafu je náhled na příjmy různých organizací, společně s pravděpodobným zdrojem prostředků v kryptoměnách.
Významnou roli ve sběru finančních prostředků v kryptoměnách sehrálo také šíření dezinformací a propagandistických příspěvků. Celkem získaly subjekty zapojené do dezinformací kryptoměnové prostředky v hodnotě přibližně 130 000 dolarů. Na následujícím grafu jsou vidět největší dezinformační projekty (nejčastěji webové portály) a jejich příjmy v kryptoměnových darech. Největším příjemcem je Southfront, zpravodajský web registrovaný v Rusku. Tento web se přímo angažoval v amerických prezidentských volbách v roce 2016, které byly s největší pravděpodobností ovlivněny z Ruska. Jednalo se přitom o chytré využití sociálních sítí za pomocí nekonečného množství peněz na reklamy a podporu nejrůznějších facebookových skupin. Rusko tehdy využilo sociální sítě k ovlivnění veřejného mínění ve Spojených státech.
Nedílnou součástí dezinformačních zpráv je samozřejmě propaganda. Do sběru kryptoměnových darů se proto pustila řada sólových blogerů, novinářů a zpravodajců, často informující přímo z fronty. Můžeme mezi ně zařadit také některé sympatizanty mimo Rusko - včetně některých osobností americké extrémní pravice. Tito zpravodajové poskytují informace přímo z bojiště a na svých kanálech nezapomínají sdílet adresy svých kryptoměnových peněženek, aby je sledující mohli podporovat v práci. Jedním ze snadno dohledaných jednotlivců je například propagandistický kanál zaměřený na proruské memy. Jeho peněženka však obdržela pouze 52 dolarů v kryptoměnách. Jiné propagandistické kanály se ale těší velké oblibě a mají někdy až miliony odběratelů. Mezi ty nejúspěšnější patří kanály provozované bývalými armádními důstojníky s vazbami na Kreml a zpravodajové informující přímo z fronty.
V okupovaných oblastech bylo rychle zřízeno několik organizací s cílem poskytovat zdánlivě nevojenskou pomoc místním uživatelům. Často se zaměřují na obnovení infrastruktury, poskytování zdravotní péče nebo vzdělání. Jelikož většina těchto organizací podporuje ruskou invazi, je sporné, do jaké míry lze považovat jejich aktivitu za prospěšnou. Například The Russian Humanitarian Mission poskytuje pomoc především na Donbase, má ale vliv také v Srbsku, Ázerbájdžánu a dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Podle telegramového kanálu této organizace poskytují potraviny, léky, pleny či vodní filtry. Na fotkách je ale vidět také literatura dodaná do okupovaných ukrajinských škol s jasným ruským narativem. Existuje také podezření, že tato organizace podporuje také vojáky, což může dokazovat hojná propagace The Russian Humanitarian Mission na telegramových kanálech nejrůznějších vojenských skupin. Podařilo se jí do konce roku 2022 vybrat 191 000 v kryptoměnách.
Do konfliktu se samozřejmě zapojili také ruští hackeři, kteří jsou notoricky známí svou aktivitou po celém světě. Hackeři financují nejrůznější žoldácké skupiny a pomáhají s nákupem vojenského vybavení. Podle společnosti Elliptic je více než 250 000 dolarů v kryptoměnách původem z kyberkriminálních aktivit. Jedná se převážně o prostředky získané prodejem osobních údajů prostřednictvím dark webu. Dalšími významnými zdroji jsou také sankcionované portály na dark webu, jako například Hydra. Toto ruské tržiště nabízí obchodování s doklady, zbraněmi či drogami. Na grafu níže jsou vidět příjmy v kryptoměnách získané různými weby. Všechny uvedené prostředky skončili na peněženkách proruských organizací.
Podvody s kryptoměnami a rug pully jsou častou taktikou kryptoměnových podvodníků. Na základě nejrůznějších podvodů ukrajinská vláda zrušila plánovaný airdrop vlastních tokenů. V průběhu konfliktu se objevila velká spousta falešných proukrajinských kampaní, které nakonec vybrali všechny peníze a část poslali zřejmě proruským subjektům. Podvodníci tímto tahem nejenže získali finance pro svou stranu, navíc také rozesely pochybnosti mezi dárce, kteří zvažovali přispět Ukrajině. Strach z toho, že dárce narazí na podvod jistě odradilo některé lidi od rozhodnutí poslat peníze na podporu Ukrajiny. Naprostá většina takto získaných prostředků putuje na mixéry kryptoměn, které dokonale zakryjí jejich původ. Není tedy možné určit, jak velká částka skončila na peněženkách vojenských skupin a organizací.
Už od začátku ukrajinské kryptoměnové kampaně vyzývá tamní vláda velké burzy, aby se snažily blokovat účty spojené s ruskými hackery a vojenskými organizacemi. Burzy se k této výzvě staví různě, například Coinbase ale v roce 2022 zablokovala více než 25 000 účtů, které byly prokazatelně spojené s nelegální činností ruských hackerů. Do boje proti kryptoměnovým podvodům se pustila také největší světová burza Binance. Samotná Ukrajina nabízí odměnu každému, kdo podá informace o kryptopeněženkách patřícím ruským nebo běloruským politikům. Do boje proti kryptoměnám mířícím do Ruska se pustila také Evropská unie, která v říjnu 2022 zablokovala všechny možné kryptoměnové převody mezi subjekty sídlícími v Evropě a ruskými kryptoměnovými službami. Týkalo se to například burz Kraken, Coinbase, Crypto.com nebo Bitfinex, které přestaly poskytovat služby klientům z Ruska.
Informace z ruské strany nejsou ani zdaleka tak celistvé a hlavně dostupné, jako informace o kryptoměnách na Ukrajině. Není možné identifikovat žádnou hlavní peněženku ruské vlády a řada subjektů vybírá kryptoměny samostatně. Z dat získaných společností Elliptic lze vyčíst, že většina kryptoměn na ruské straně proudí do soukromých vojenských organizací. Často pomocí kryptoměn financují vlastní pluky sami vojáci a vybírají kryptoměny na své fungování. Jako vždy, i během konfliktu jsou také aktivní ruští hackeři, kteří se sice nezaměřují na prolamování ochrany kryptoměnových projektů (na to jsou specialisté severokorejští hackeři v čele se skupinou Lazarus), i tak ale operují s kryptoměnami a částečně je poskytují vojenským organizacím. Z nelegální činnosti také plyne velká část kryptoměnových příjmu na ruské straně. Navíc se zde ani nedá říci, že by kryptoměny vybíralo samo Rusko, jak je tomu v případě Ukrajiny s vládními kryptoměnovými adresami. Přestože se na ruské straně kryptoměny vyskytují, nejsou téměř vůbec ve spojení s tamní vládou. Ta na veřejnosti propaguje spíše negativní a restriktivní postoj proti kryptoměnám.
Všechna data, grafy a informace pochází z analýzy Elliptic dostupné na této stránce.
Hrozně rád čtu a ještě raději píšu - o kryptoměnách, nových technologiích a knihách. Autora můžete podpořit prostřednictvím Lightning Network zde: petrik@lnbc.cz NOSTR:npub1ntvcjwhawvyxz8cyjywthdcnskvfdsum33f6x0vemvsu3njxaumqtn2uq5
Víc o autorovi
