Představte si uživatele, který má na svém mobilu krypto peněženku (konkrétně se jedná o tzv. lightweight peněženku). Pokud chce znát svůj stav účtu, musí se TCP/IP klient spojit se serverem, aby tuto informaci získal. Pokud chce klient poslat transakci, musí využít téhož spojení. Server předá transakci blockchain uzlu, který je dále propaguje do blockchain sítě.
Uživatel může transakci podepsat na svém zařízení, ale o její propagaci se musí postarat centralizovaná infrastruktura. To je ta lepší možnost. Pokud klíče drží třetí strana, tedy majitel služby (a serveru), drží také prostředky klienta. Klient tak musí plně důvěřovat třetí straně co se týká bezpečnosti služby i poctivosti provozovatele. Přes spojení dá klient serveru vědět, že si přeje utratit mince. Server na přání klienta vytvoří transakci, podepíše ji a propaguje do blockchain sítě.
Pokud používáte HW peněženky, třeba oblíbené Trezor nebo Ledger, je to principielně úplně stejné. Nenechte se ošálit tím, že když máte v ruce HW peněženku, tak musíte využívat decentralizovanou infrastrukturu. Není tomu tak, server třetí strany je stále ve hře. HW peněženky jsou o bezpečnosti na kryptografické úrovni, ne o decentralizaci. Pokud byste chtěli HW peněženku používat decentralizovaně, museli byste si zprovoznit vlastní node se serverem a k tomu peněženku připojit. Podobně to můžete udělat s peněženkou v mobilu. Dá se říct že byste sami pro sebe provozovali službu, kterou nabízejí třetí strany.
Doufám, že je vám jasné, jak jste na tom při používání centralizovaných burz, nebo různých krypto karet. Třetí strany mají vaše kryptoměny plně pod kontrolou a vy jen skrze centralizovanou infrastrukturu zadáváte požadavky na server v dobré víře, že vše dobře dopadne.
Proč lidé rádi využívají centralizovanou infrastrukturu? Protože chtějí stejný komfort, který jim nabízí internetové bankovnictví. Pokud potřebujete zaplatit, chcete co nejrychleji otevřít peněženku, ověřit identitu, zadat částku, údaje protistrany, a platbu odeslat. To samé lidé chtějí od blockchainu bez toho, aniž by byli nuceni zabývat se provozováním vlastního serveru. Jsou tak ochotni obětovat největší výhody decentralizace včetně práva na bezprostřední držení majetku.
Proč jsou centralizované služby nebezpečné? Jsou to kritická místa selhání. Pokud server přestane fungovat, ztratíte možnost zjistit stav účtu a odeslat transakci. Majitel serveru si může ukládat vaše požadavky a snažit se data nějak monetizovat, jinými slovy zneužít. Centralizace je nebezpečná také z pohledu snadného terče a to nejen pro hackery, ale také pro úřady. Regulátoři chtějí propojovat blockchain adresy s KYC údaji, což se jim díky centralizaci daří.
Obecně platí, že kritickým bodem selhání může být přenos assetů z blockchainu do druhé vrstvy a zpět. Pokud dochází k zamykání assetů a nějaké formě tokenizace přes smart kontrakt, je dobré ověřit si bezpečnost a důvěryhodnost kontraktu. Dále je dobré zajímat se o to, jak konkrétně funguje druhá vrstva, kterou se rozhodnete používat. Uvědomte si, že už to není o podepsání transakce a o síťovém konsensu, který je v režii nodů z celého světa. Ve hře je méně účastníků. Dále je vhodné zajímat se o ekonomický model daného řešení. Poplatky se musí platit i v druhých vrstvách.
Druhé vrstvy nemusí být z pohledu technologické vyspělosti tak spolehlivé jako první vrstvy. Zde platí, že čím déle síť funguje, tím lépe. Ale pozor, druhé vrstvy jsou často stále ve vývoji, takže každá změna přináší nové riziko zanešení chyby. Sledujte bedlivě komunikační kanály týmů, které danou síť budují.
Uživatelé interagují mezi sebou, nebo se službami. Služby zahrnují banky, firmy, úřady, atd. Pokud dojde k problémům, může se kterákoliv strana obrátit na právní systém. To je jakási vyšší moc, která má právo rozsoudit spor a vymáhat právo ve fyzickém světě. Můžete si pod tím představit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Díky právnímu systému by se lidem ani službám nemělo vyplatit podvádět. Právní systém nastavuje pravidla hry. Pokud uživatelé důvěřují právnímu systému, mohou důvěřovat také službám. Banka vám nemůže jen tak sebrat peníze, neboť by se musela kromě pošramocené důvěry potýkat se zákonem. Pokud vám e-shop nedodá zaplacené zboží, bude mít podobný problém. Pokud zaplatíte sousedovi za práci, kterou následně nevykoná, nemusíte právo vymáhat sami s partou kamarádů a riskovat vlastní zdraví či život. Existuje efektivnější způsob, jak spor řešit.
Kryptoměny přišly s myšlenkou, že zrovna bankéřům se věřit nedá, a proto je nutné všude po světě nahradit fiat měny. Kryptoměny existují pouze v digitálním světě. Ve své podstatě je to jen pár pravidel a algoritmů, jejichž nezměnitelnost hlídá decentralizovaná síť. Bez právního systému se nikdy neobejdeme. Lidé budou vždy žít ve fyzickém světě, ve kterém budou vznikat spory. Někteří lidé budou vždy úmyslně podvádět. Je úplně jedno, jestli používáte fiat měny, nebo kryptoměny. Pokud vám e-shop nedodá zboží, nebo soused po zaplacení neprovede slíbenou práci, potřebujete spor nějak řešit. Právnímu systému potřebujete sdělit identitu hříšníka a dodat prokazatelné důkazy. Podvodníkům nesmí blockchain pomáhat k nelegálním činnostem. Pokud někdo nelegálně odcizí prostředky a nevrátí je s argumentem, že ztratil klíče, půjde si to odsedět nebo bude jinak potrestaný.
Blockchain má v interakci s fyzickým světem omezené možnosti. Transakci můžete spolehlivě poslat protistraně jen v případě, že se navzájem znáte a důvěřujete si. Pokud se navzájem neznáte a nedůvěřujete si, spoléháte se na právní systém. To je v podstatě třetí strana v nějaké formě zastřešená státem, od které očekáváte vyřešení sporu. Tím se dostáváme zpět k centralizované infrastruktuře. Lidé se na ni mohou spolehnout, pokud důvěřují právnímu systému, který je schopný sjednat nápravu.
Rozhodně nechci obhajovat užívání centralizovaných burz, nebo poskytovatele krypto-karet. Nicméně co se týká ochrany uživatelů, nemají tito prostředníci moc možností, jak vás snadno okrást. Pokud třetí strana drží vaše krypto, je riziko stále obrovské. Například v případě vykradení burzy nemusíte dostat nic zpět, pokud právní systém nedonutí prostředníky k pojištění vkladů. Dodejme, že úřady jednaly i v případě aféry Mt. Gox z roku 2014.
Centralizace může být vnímána jako problém z pohledu snadného terče, jak už jsem naznačil výše. Třeba z pohledu regulací je to však celkem jedno, neboť zákon ve fyzickém světě dosáhne na kohokoliv. Kdyby regulátoři chtěli, snadno si došlápnou na pool operátory, těžaře, a ve finále klidně na samotné uživatele.
Pokud máte klíče k vlastním mincím a tokenům, budou centralizované služby většinou populace vnímané jako užitečné a to navzdory dalším přidruženým rizikům. Prostředníci jsou ekonomicky motivovaní poskytovat kvalitní služby. Otázka zní, jak funguje jejich byznys model. Nikdo nebude poskytovat služby zadarmo. Na začátku možná ano, ale později bude každý prostředník očekávat profit.
Z pohledu rozpočtu na bezpečnost a decentralizaci všech veřejných blockchain sítí by bylo nejlepší získat veškeré poplatky spojené s manipulací s mincemi a tokeny. To je v praxi nedosažitelný ideál, neboť lidé budou vždy tíhnout k úsporám zdrojů a maximalizaci efektivnosti. Dokud bude centralizovaná infrastruktura dobře fungovat, lidé ji budou důvěřovat.
Snad všechny služby na internetu vyžadují práci s identitou. Identitu potřebujete při komunikaci s úřady, při objednávání zboží, pro platby, když si berete hypotéku, při sdílení obsahu, nebo napsání komentáře na sociální síť.
Někteří tvůrci obsahu využili velkého síťového efektu velkých platforem a získali mnoho příznivců. Nyní se sami snaží monetizovat svůj obsah a nechtějí se dělit o profit s velikány typu YouTube. Také chování konzumentů se mění. Právo na soukromí, ochrana zneužití dat, boj se spamem a s boty, právo na odměnu za sdílení privátních dat či sledování reklamy a další věci začínají měnit současné byznys modely.
Do Webu3 se přihlásíme peněženkou, ke které budeme mít vlastní passphrase. Peněženka bude obsahovat v první řadě data spojená s naší identitou. Dále kryptoměny, stabilní mince, tokeny, NFT a mnoho dalších věcí. Vlastní peněženka bude středobodem nové verze internetu.
Primární funkce blockchainu je zaznamenat stav assetu X uživatele Y v čase Z. Assetem může být i veřejný klíč uživatele, který spolu s dalšími daty (klidně včetně biometrických) může sloužit k ověření digitální identity. Reálnou identitu uživatelů může svým podpisem ověřit libovolný důvěryhodný úřad v dané zemi, pokud o to bude mít uživatel zájem. Lidé mohou mít více nezávislých identit, pokud budou chtít.
Pojďme si vysvětlit jak funguje Twitter dnes a jak by mohl fungovat v rámci Web3. Twitter vlastní identity uživatelů, takže pokud ho někdo hackne, může začít tweetovat z účtu Elona Muska. Tento velkolepý průser se nedávno skutečně stal. Twitter si dovolil suspendovat účet bývalého amerického prezidenta Trumpa. Může tak v podstatě ovlivňovat veřejné míněný v kritickém období, což je velmi mocná zbraň v rukou několika málo lidí. V obou případech je na vině centralizace. Elon Musk i Trump byli poškozeni tím, jak dnes Twitter funguje.
Může to decentralizace vyřešit? Samozřejmě. Stačí, aby účty vlastnili sami uživatelé. Ti by se k Twitteru připojili skrze peněženku přesně tak jak je naznačené na obrázku výše. Poté by museli každý tweet podepsat svým privátním klíčem v podstatě velmi podobně jako podepisují běžnou blockchain transakci. Twitter by podepsané tweety zobrazoval lehce jinak. Všichni lidé na světě, by mohli ověřit autenticitu tweetu skrze veřejný klíč uložený v blockchainu. Pokud by Twitter otevřel veřejnosti část zdrojového kódu Twitteru, který by sloužil k přihlášení skrze peněženku, nemohl by libovolně (bez povšimnutí a kritiky) deplatformizovat uživatele. Tlak na otevření zdrojového kódu kritických služeb dlouhodobě roste a blockchain odvětví tento tlak zesiluje.
Všimněte si, že Twitter se nepotřebuje nějak zásadně měnit a může nadále běžet na spolehlivé centralizované infrastruktuře. Stačí integrace s decentralizovanou infrastrukturou pro kritické části. Tím se dosáhne silnějšího postavení uživatelů, nemožnost masově odcizit identitu mnoha uživatelů najednou a jistota sledovatelů, že tweety jsou autentické. Jakmile autor něco tweetne, už to nemůže vzít zpět, neboť celý svět může díky podpisu dokázat, že to byl právě on, kdo tweet pustil do světa. Díky ověření identity státním úřadem by bylo dokonce možné veřejně ověřit, že Elon je skutečně Elon.
Mnozí lidé si myslí, že veškerá data ve Web3 musí být uložena v blockchainu a vůbec jim nedochází, že to není nutné. Data mohou vlastnit uživatelé klidně jen ve svém mobilu, nebo si je v zakryptované formě zálohovat někde v cloudu. V blockchainu mohou být jen klíče, které dodají věrohodnost dat. Pokud uživatel dostane řidičák nebo získá diplom, stačí aby ho daná autorita podepsala klíčem v blockchainu a předala uživateli. Když se uživatel diplomem prokáže novému zaměstnavateli, bude velmi snadné a hlavně rychlé ověřit podpisy bez nutnosti kontaktovat vydavatele. Vše proběhne skrze kryptografii a veřejně dostupné decentralizované infrastruktuře. Uživatel bude schopný digitálně komukoliv na světě věrohodně dokázat, že získal diplom. Diplom nebude možné zfalšovat, pokud v tom nebude mít prsty samotná instituce, která tím automaticky ztratí kredit. Vemte si, jak snadné je dnes zfalšovat libovolný doklad a o kolik složitější by to bylo, kdybychom zapojili kryptografii, která je tu s námi desítky let. Veřejné sítě otevřou bránu novým možnostem.
Ani NFT není nutné ukládat do blockchainu. To co je nutné zajistit je, aby token skutečně reprezentoval obrázek, aby se dalo ověřit kdo je skutečným autorem obrázku, a aby se dala vymáhat autorská práva. Kromě URL na úložiště musí NFT obsahovat hash obrázku (pár bytů navíc), který jednoznačně propojí token s obrázkem. Obrázek tak nepůjde na serveru vyměnit za jiný. Pokud se tak stane, majitel bude mít svoji kopii obrázku jehož hash bude shodný s tím v NFT. Je neuvěřitelné, že mnoho autorů dnešních NFT tento snadný koncept víc nevyužívá. Hash obrázku je mnohem důležitější než URL. Autor díla může při vytvoření NFT použít digitální podpis, čímž se zamezí pokusům o plagiátorství či vytvoření kopie díla. Právní systém se postará o zbytek.
Jakmile se dočkáme smysluplných regulací assetů v blockchainu, bude možné začít s tokenizací všeho druhu. Technologie předstihla regulace, ale to se mění. Do 10 let budeme mít akcie firem ve vlastní peněžence a budeme je schopni prodat v neděli večer přes decentralizovanou burzu a nikdo nám v tom nezabrání.
Jsem fanouškem blockchain technologií a to hlavně z ideových než investičních důvodů. Blockchain je více než jen disruptivní technologie a má potenciál obrátit svět vzhůru nohama podobně, jako to v minulosti udělala TCP/IP technologie. Mým posláním je informovat komunitu o tomto potenciálu a umožnit jí přemýšlet o budoucnosti. Dále jsem vizionář, programátor a Cardano pool operátor.
Víc o autorovi
