Vzniká pool cenzurující transakce
Jedna z klíčových vlastností veřejných decentralizovaných sítí je schopnost odolávat cenzuře transakcí. Tato vlastnost vychází z faktu, že transakce si do bloku vybírá více nezávislých entit a jejich zařazení je motivováno hlavně ekonomicky. Narušit klidné vody se rozhodla společnost BlockSeer, jež se zabývá analýzou blockchainu. Tato činnost je tak trochu nechtěné dítě decentralizace, neboť umožňuje například propojit lidi s blockchainovými adresami. Analytické firmy jako například Chainalysis tak stojí na druhé straně barikády, neboť za tučný profit budou pomáhat vládám deanonymizovat data uložená v blockchainu. Tím významně narušují soukromí uživatelů.
Cointelegraph informoval, že společnost BlockSeer nyní posunuje laťku ještě o kousek výš a plánuje spustit Bitcoin pool, který bude cenzurovat transakce z peněženek, které se objeví na černé listině. Navíc bude požadovat KYC údaje po všech těžařích, kteří se rozhodnou poolu poskytnout hash-rate. Společnost tím sleduje vyšší adopci kryptoměn, neboť transakce z některých peněženek údajně nedělají krypto sektoru dobré jméno. Důkladně se tomuto tématu věnuje mj. etický hacker Juraj Bednár v článku na svém blogu.
Cenzura transakcí je samozřejmě zcela nežádoucí jev, neboť odporuje ideálům decentralizace a finanční svobodě. Bitcoin byl vytvořený pro to, aby si lidé mohli poslat transakci bez nutnosti otevřít si bankovní účet. To přináší výhody, které jsou v souladu s právem lidským, ne nutně vždy s právem úředním. Má tedy rozhodně smysl lpět na původním poslání kryptoměn a bojovat za zachování všech výhod. Bitcoin byl v době svého vzniku relativně dobře připraven na různé útoky zvenku, ale Satoshi nepředpokládal, že přijde pokus o narušení finanční svobody zevnitř. Pool operátorem se dnes může stát kdokoliv a každý si může vybírat transakce podle svého klíče a to relativně jednoduchou úpravou zdrojového kódu.
Doposud se transakce vybíraly hlavně dle výše poplatku. Kdo si připlatí, toho transakce se dříve odbaví. Nyní to vypadá, že rozhodovat budou také jiné faktory. Bitcoin nemá zatím nikdo v plánu přímo globálně zakázat. Nicméně tlak ze strany regulátorů postupně sílí a pool cenzurující transakce se dá vnímat jako logické vyústění tohoto tlaku. Je pravděpodobné, že autor Bitcoinu počítal s větším odporem ze strany států a nepředpokládal, že by se o zavedení cenzury pokusili ti samí lidé, kteří budou Bitcoin současně používat a to zcela v souladu s pravidly protokolu. Jedná se tedy o takovém kradmém převzetí moci zevnitř.
Vše se točí kolem decentralizace
V ideálně decentralizovaném systému dělají uživatelé zcela svobodně a sobecky svá jednotlivá rozhodnutí, která nemusí být v souladu s názory a cíli ostatních uživatelů. Přitom neexistuje žádná centralizovaná autorita, která by měla sílu a moc tato rozhodnutí jednotlivců změnit či ovlivnit. Uživatelé mohou do systému svobodně vstoupit a také z něj vystoupit. Tuto obecnou definici bohužel Bitcoin nesplňuje. Účastníci mohou svobodně podepsat vlastní transakci a tím vyjádřit svoji vůli k odeslání prostředků. To ale nestačí. Odesílatel se dále musí spolehnout na nějaký pool, který rozhoduje o zařazení transakce do bloku. Pooly jsou tedy centrální autority a nechme nyní stranou historické důvody, proč jsou potřebné. Zjednodušeně se dá říct, že míra decentralizace týkající se zařazování transakcí do bloků závisí na počtu majoritních poolů.
Je dobré si uvědomit, že uživatelé kupující si bitcoiny vstupují do systému, ve kterém nemají žádné přímé rozhodovací právo, co se týče síťového konsensu. Rozhodovací moc mají v případě Bitcoinu pooly a těžaři. Moc je rozdělena tak, že pooly rozhodují o věcech týkajících se produkce bloků. Těžaři delegují hash-rate vybranému poolu a tím rozhodují o tom, kolik daný pool vytvoří bloků za daný čas. Pool dostává odměnu za nově vytvořené bloky a rovnoměrně se o ni rozdělí s těžaři. Jako držitelé bitcoinů se spoléháte na to, že byznys kolem poolů a těžařů bude dobře fungovat a v ideálním případě ctít ideály autorů. Tedy pokud držitelé ctí stejné ideály.
Rozhodovací moc a decentralizace se v zásadě točí jen kolem poolů a těžařů. I když si rozchodíte plný uzel (full node), nebudete mít na síťový konsenzus žádný přímý vliv. Budete jen schopni ověřit, že pooly produkují bloky dle pravidel. Avšak součástí této kontroly není mechanismus, který by vám prozradil, že pool do nového bloku nezařadil transakce z černé listiny. Těžba bitcoinů je dnes velký byznys, který je často kritizovaný pro svoji centralizaci. Majoritních poolů není ani deset a velké těžební haly se také těžko schovají, neboť konzumují hodně elektrické energie. V obou případech je relativně snadné vystopovat majitele. To by mohlo být nepříjemné v případě, že budou chtít regulátoři prosadit nějaký zákon či regulaci. Jak však uvidíte dále, pro zavedení KYC poolů to ani nemusí být nutné.
Bitcoinový PoW má nevýhodu v tom, že za roky své existence téměř znemožnil domácí těžbu. Tím se rozhodovací moc přesunula z rukou tisíce drobných těžařů do rukou jednotlivců dělající velký byznys. Každý byznys má své náklady a výdaje. Prioritní zájem všech těžařů je mít profit. Díky tomuto vývoji se Bitcoin stal nadmíru bezpečný na úkor decentralizace. Dá se očekávat, že tento trend se bude spíše zhoršovat, neboť o těžbu začnou mít zájem další velké instituce. Jednou je klidně možné, že budou existovat pooly velkých bank a dalších velryb. Co je zcela zásadní je fakt, že tito hráči mohou mít zcela jiné ideály a světonázor než ti, kteří Bitcoin spustili. Tito noví hráči mohou do systému zcela svobodně vstoupit a jejich pravidla hry legitimně prosazovat.
Dle protokolu je v pořádku, že se do těžby zapojí třeba banka či analytická firma a založí si KYC pool. V decentralizovaném systému se tomu nedá zabránit. Do těžebního byznysu mohou přijít noví hráči, kteří budou KYC pooly provozovat jen kvůli poptávce či vyhovění regulacím. Pokud se dočkáme regulací, dopadnou také na stávající pool operátory a těžaře. Je jen otázkou, jak velkého vzdoru se z jejich strany dočkáme. Pokud jste velký těžař a byznys vzkvétá, nebudete mít motivaci se těžby lehce zbavit. Někdy v budoucnosti se u vás může objevit úředník a dát vám na výběr ze dvou možností. Buď byznys okamžitě ukončit, nebo pokračovat a vyhovět požadavkům na zavedení KYC/AML opatření. Těžař ví, že pokud vyhoví, flexibilnější soused jeho byznys rád převezme. Ekonomicky dává větší smysl ohnout páteř a byznysu se dále věnovat.
V těžbě má dominantní postavení Čína. Kdyby se tedy Čína rozhodla vyhovět regulacím a vyžadovala po místních poolech a těžařích cenzuru transakcí, záleželo by vlastně jen na rozhodnutí místních byznysmenů, jak by se zachovali. Dá se tedy konstatovat, že politické rozhodnutí čínské vlády může mít na KYC v Bitcoinu zcela zásadní vliv. Je však nutné říct, že vždy budou existovat pooly a těžaři, kteří se budou regulacím či požadavkům na cenzuru bránit a budou mít zájem o zařazování všech transakcí. Časem bychom mohli vidět dva druhy poolů. KYC pooly, které budou transakce cenzurovat, a ty, které budou ctít ideály původní komunity. I kdyby začali KYC pooly dominovat co se týče hash-ratu, úplná cenzura transakcí je zatím nereálná. Jedinou hrozbou je to, že si budou majitelé muset delší dobu počkat na zařazení transakce do bloku, pokud se jejich peněženky nachází na černé listině.
Jak se mění pravidla hry
Většina běžných uživatelů nakupující si bitcoiny na regulovaných burzách nebude mít v budoucnosti nejspíš žádný problém. Otázka je, co se stane s mincemi, které prošly mixéry. Kdyby tyto mince začali také podléhat cenzuře, museli by se jejich majitelé spolehnout na pooly, které cenzuru transakcí nepodporují. Nabízí se však otázka, jestli by nezačaly mít mince dvě rozdílné ceny. Čisté mince by mohly být více poptávané a už nyní vidíme, že instituce si rády připlatí za nově vytěžené kousky. Prodat špinavé kousky by mohlo být časem složitější. Pokud rádi mixujete, dobře zvažte případné následky.
Do jaké míry bude cenzura transakcí komunitě a lidem obecně vadit? Samozřejmě, že tvrdé jádro bude cenzuru transakcí odsuzovat a bojovat proti ní. Těm, kteří do krypta přicházejí z čistě ekonomických důvodů a o ideály se příliš nestarají, nebude tento krok nějak zásadně vadit. Při nákupu bitcoinů přes Coinbase či PayPal se o něm možná ani nedozví. Pokud Bitcoin považujete za nové digitální zlato, platí to i v případě, že někdo cenzuruje transakce. Cenzura nebude mít vliv na cenu a to je to, oč většině lidí dnes jde.
Pojďme si udělat malé myšlenkové cvičení. Kdo by měl mít právo rozhodnout o tom, jestli se budou transakce cenzurovat? Nejvíc to vlastně zajímá ty, kteří mince drží, neboť potřebují likviditu. Těžaři jsou dělníci, kteří jsou placeni za to, že síť udržují v chodu. Pokud by tedy většinu bitcoinů držely instituce, nemají právo si cenzuru prosadit či vyžadovat? Instituce a banky přece do systému vstoupily zcela svobodně a prosazují své sobecké zájmy. Stejně tak, jak to dělají všichni ostatní. Na tomto místě nemůže fungovat žádná cenzura. Otázku prozatím nechme otevřenou. Jak jsem již napsal, držitelé mincí konsensuální právo nemají. Instituce a velcí hráči mohou stát na straně poptávky, takže ruku v ruce s požadavky regulátorů mohou chtít využívat a finančně podpořit KYC pooly. Pokud budou instituce chtít čisté mince a současně mít vliv na transakce, dává smysl rozjet si vlastní těžební byznys a začít konkurovat stávajícím poolům.
Je potřeba si uvědomit, že jeden z dalších principů, na kterém veřejné sítě stojí, je otevřenost. Nikdo nemá právo druhému diktovat pravidla jeho byznysu a měnit jeho rozhodnutí, pokud dodržuje pravidla protokolu. Pravidla jsou implementovaná v protokolu, který si je umí hlídat sám. Cenzura transakcí pravidla protokolu neporušuje. Porušuje jen ideály a zde platí, co není implementováno v kódu protokolu, nedá se vymáhat. Ideály existují pouze v hlavách lidí ve fyzickém světě. Sílící sociální a politický vliv Bitcoinu bude přitahovat nové lidi a ti budou prosazovat své pravidla hry. Fanoušci krypto-punku mohou nenávidět KYC, ale ve velkém byznyse platí jiné standardy. Faktem zkrátka je, že krypto-punk je okrajové hnutí a jeho myšlenky mainstream nezajímá. Nechme nyní stranou, jestli je to dobře nebo špatně. Důležité je vědět, kdo může být hlavním hybatelem změn a to vždy byl a bude velký kapitál. Propojení mezi fyzickým a digitálním světem je větší, než si někteří lidé připouštějí.
Nabízí se další otázka. Byla by pro Bitcoin vyšší adopce dobrá i za cenu částečné či úplné cenzury transakcí? Čistě z ekonomického hlediska nejspíš ano. Bitcoin by lidem mohl dobře sloužit jako uchovatel hodnoty, nebo jako spekulativní aset. Bohužel, co se týče ideálů decentralizace, byla by to čistá prohra. Prohra, která bude trápit jen malou skupinu lidí, ale také prohra, která mohla změnit chod dějin. V dobře decentralizovaném systému majorita rozhoduje o pravidlech hry a budoucím vývoji. Ten kdo nesouhlasí, může svobodně odejít. Pokud by chtěla minorita diktovat podmínky či pravidla majoritě, systém by principiálně přestal být decentralizovaný. Možná to bude znít trochu drsně, ale zdá se, že s rostoucí cenou, s příchodem institucí a se zájmem regulátorů mají ideály krypto-punku zkrátka smůlu. Každý si může koupit bitcoin libovolným způsobem a svobodně se rozhodnout, jestli použije KYC burzu, mixéry a další věci. Pokud ano, možná to někoho naštve. Ve svobodném systému jednotlivci dělají svá sobecká rozhodnutí, někdy na úkor ostatních. Otázka se tedy zužuje na to, kdo bude tvořit většinu.
Protokol si chování lidí nemůže vynutit, neboť ve fyzickém světě nemá žádnou sílu. Technologii si může každý využívat jak chce. V případě Bitcoinu se pravidla hry mění na úrovní zdrojového kódu protokolu. Nikde jinde to nejde, nebo to nejspíš nebude fungovat.
Dám vám jeden příklad. Stávající pooly by mohly rychle vytáhnout do boje a záměrně nově vytěžené mince pošpinit skrze mixéry. Bylo by to fér vůči lidem, kteří chtějí čisté mince? Samozřejmě že nebylo. Operátoři by jen využili svoji moc. Rozhodl by jednotlivec za potenciálně tisíce nových držitelů Satoshi, kteří přišli kvůli ceně, ne kvůli ideálům. Ideály by jim tak vlastně byly násilně vnucovány. V decentralizovaném a svobodném světě nechceme nikomu nic vnucovat. Zjišťujeme, že otázku jsme vlastně položili špatně. Míru a rychlost adopce jen těžko ovlivníme. Pokud adopce bude růst a lidem cenzura vadit nebude, je z pohledu většiny uživatelů vše v pořádku. Minorita si bude muset najít cesty, jak v systému dále fungovat a být spokojená.
Decentralizace je dynamický proces, který bude vždy ovlivňovaný vnějšími vlivy. Decentralizace se nedá vybudovat na čistě ekonomickém motivačním modelu a nemůže existovat pouze v digitálním světě. Do hry budou vstupovat další faktory, ať už technické, či politické. Politický a ekonomický svět se nedá od sebe oddělit čistým řezem a kryptoměna je politická věc. Držením kryptoměn dávala daná skupina prvních držitelů najevo svůj vzdor vůči elitám. Přidala se další skupina, která držením nedávala najevo vzdor, ale spíše sledovala ekonomický zájem. Tyto dvě skupiny je však těžké od sebe rozlišit. Pro regulátory je důležité procento lidí, které kryptoměny drží. S rostoucí adopcí, kterou někdo může interpretovat jako vzdor vůči elitám, logicky přichází politický tlak z druhé strany. Tento tlak nemusí být nutně směřovaný na držitele mincí, neboť ti o ničem přímo nerozhodují. Navíc se ukazuje, že to může dávat ekonomický smysl.
Je tedy logické zaměřit se na centralizované burzy a také na těžební byznys. Konkrétně na lidi, kteří se v tomto byznysu pohybují. Lidé žijí ve fyzickém světě a budou v rámci síťového konsenzu dělat rozhodnutí, která nebudou vždy čistě ekonomická. S tím je potřeba počítat. Navíc neplatí, že ekonomická motivace bude vždy ta, která bude ve shodě s ideály jedné strany. Pokud bude ekonomicky více výhodné transakce cenzurovat, bude těžké hájit ideály menšiny. Pokud si KYC pool nenastaví žádný poplatek a bude nové mince a poplatky rozdávat těžařům, budou těžaři ekonomicky motivovaní delegovat hash-rate těmto poolům. S vyšší adopcí Bitcoinu bude růst politický tlak a to je také v pořádku. Pokud má Bitcoin uspět a obrátit ekonomiku naruby, nutně musí zasáhnout také do politiky.
Dá se proti cenzuře transakcí bojovat technologicky?
To je složitá otázka. Řekli jsme si, že o cenzuře se rozhodují pooly skrze velikost delegovaného hash-rate. Síťový konsensus však není to jediné, co decentralizuje síť. Pořád je tu tým, který má právo do Bitcoinu zavádět změny a vylepšení. Tato vylepšení musí síť adoptovat, to je ale druhá věc. Pokud bude mít původní komunita zájem na udržení ideálů, je nyní snad stále ještě dost času potřebné změny implementovat a prosadit skrze hlasování. Dokud nebudou mít KYC pooly alespoň třeba 10% hash-rate, máme ještě šanci obrátit hru v náš prospěch. Je však nutné si uvědomit, že ke změnám musí dojít na první vrstvě. Obávám se, že vylepšení jako třeba Stratum V2 nepomůže, neboť operátory obecně nic nenutí takovou změnu nasadit.
Je potřeba začít reálně přemýšlet o bezpodmínečném soukromí na první vrstvě. Občas zazní argument, že je na to příliš brzy a že teď ještě musíme čekat na vyšší adopci či vyšší cenu. Cena bitcoinu je vysoká dost a nebojte se že by nerostla. Začít musíme nyní, neboť s rychlostí vývoje Bitcoinu se dočkáme až za několik let. To je doba, kdy už mohou KYC pooly získávat na síle. Jestli instituce chtějí Bitcoin, ať ho mají se soukromými transakcemi. Pokud to neuděláme co nejdřív, za pár let už se to podařit nemusí. Řekněme si na rovinu, že soukromí stejně potřebujeme. Pokud máte být sami sobě bankou, nechcete, aby o vašem bohatství věděl celý svět. Pokud si myslíte, že víte jak si soukromí chránit, tak věřte, že analytické firmy to ví také a hledají cesty, jak vás vystopovat.
Dále je potřeba sundat si růžové brýle co se týče decentralizace a přehodnotit názor na to, že lze udělat distribuovaný protokol, který se nemusí zásadně měnit a přesto zůstane stejně decentralizovaný na věky. Nezůstane. Pokud se těžba centralizuje, je potřeba s tím něco udělat. Nejen na úrovni poolů, ale také na úrovni distribuce hash-rate. Ideální stav by byl, kdyby měl každý jednotlivý držitel mincí část konsensuálního práva a mohl mít přímý vliv na vytěžení jeho transakce. Takto to fungovalo na samém začátku po spuštění protokolu. Pokud by začaly existovat KYC pooly, uživatelé by mohli chtít dát svůj transakční poplatek poolu, který transakce necenzuruje a tím ho podpořit. Nyní to nelze. Pokud bude mempool ucpaný a transakce budou drahé, bude to svým způsobem nedostatková služba.
Operátoři nemusí transakce přímo cenzurovat, ale mohou z nějakých jiných než ekonomických důvodů určité transakce preferovat. Například čínský hash-rate by mohl chtít podporovat pouze čínské transakce. To technicky možné je, pokud by měli operátoři k dispozici bílé listiny s danými adresami. S rostoucí poptávkou po transakcích se mohou začít objevovat věci, které nyní nikdo nedokáže predikovat. Je potřeba operátorům vzít jejich moc a dát ji zpět do rukou nezávislých jednotlivců. Toto vše je bez pochyby nesmírně těžké realizovat. Nehledejme nyní technická řešení, ale pojďme se shodnout na tom, jestli to vůbec chceme řešit. Poté se můžeme ptát jak.
Zavedení KYC poolů je nápad, který vzešel z fyzického světa. Je možná naivní si myslet, že každý problém dokážeme záplatovat čistě technologicky. Lidé by měli na chvíli přestat sledovat grafy a cenu. Pro naši budoucnost je důležitější vrátit se k původním ideálům a začít ostatním lidem vštěpovat výhody decentralizace. Čím více lidí bude podporovat ideály, tím silnější bude odpor proti cenzuře transakcí a obecně proti centralizaci moci. Decentralizace je o snaze udělat naši planetu lepším místem pro život a dát stejnou šanci všem lidem na planetě. Blockchain technologie má potenciál tohoto ambiciózního cíle dosáhnout. Pokud ne, tak nejspíš selže a to bez ohledu na budoucí cenu bitcoinů.
Závěr
Jestli se dočkáme cenzury transakcí je zatím ve hvězdách. Jestli ano, bude to rozhodnutí lidí. Decentralizace není všemocná a z určitého úhlu pohledu ji lze vnímat jako demokracii. Pokud ji chcete mít na vysoké úrovni, je potřeba na ni dohlížet a neustále ji vylepšovat. Nelze vytvořit svobodné peníze pro majoritu a současně prosazovat ideály krypto-punku, pokud je majorita spokojená v nesvobodném světě a vyhovuje jí politické zřízení dané země. Bitcoin nejspíš nebude kryptoměnou pro minority vzdorující elitám, neboť přibývá mnoho institucí a firem, které na něj vsadily, a to často čistě z ekonomických důvodů. Budou ho tedy nejspíš většinově vlastnit ti, proti kterým minority bojovaly. Elitám se nejspíš podaří převzít moc a profitovat na tom. Stále však bude platit, že mince si můžete držet sami. Pokud se vaše adresa neocitne na černé listině, mince budou likvidní.
Vstup velkého kapitálu a regulátoři hrací pole nějakým způsobem ovlivní a nemusí jít pouze o snahu zavést cenzuru transakcí. Je dobré se ptát, jestli je na to Bitcoin připravený a jestli splní svoji roli, co se týče ideové stránky. Pokud ne, není nutné vidět to negativně. Zkrátka se může ukázat, že svět nejspíš nepotřebuje Bitcoin v takové podobě, v jaké si to Satoshi vysnil. Většina se může rozhodnout jít jiným směrem a to je z pohledu decentralizace v pořádku. Snahy o držení se původních ideálů za každou cenu budou nejspíš marné.
Nikdo dnes neví jak a na co se bude Bitcoin používat, nicméně nějakou roli hrát bude. Jediné co víme je, že vývoj bude vždy určovat majorita uživatelů a vždy se přidá politická moc, pokud adopce přesáhne určitou hranici. Pokud se to některým minoritám nebude líbit, mohou se svobodně vydat jinou cestou. Bitcoin není prvním pokusem o vytvoření svobodných peněz a nemusí být ani tím posledním. V principu stejně nejde zřídit jeden systém, ve kterém budou všichni šťastni.
[twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"]
.
[easy-social-share buttons="facebook,twitter,linkedin" counters=1 counter_pos="inside" hide_names="no" template="tiny-retina"]
