Btctip Ekonomická recese vs. deprese: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Ekonomická recese vs. deprese: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Anon Anon
Když centrální banky a vlády začnou ohlašovat nové hospodářské politiky vstříc ekonomické krizi a lidé se potýkají s nezaměstnaností, začnou se pomyslné boje každodenního života stávat reálnějšími než kdy předtím. Recese a deprese jsou pojmy, které se v takových situacích používají zaměnitelně a neznamenají totéž. Pojďme zjistit, jaký je mezi nimi rozdíl v návaznosti na historické události. Promluvme si o tom, co se stane, když naše ekonomika čelí výrazným poklesům, a porovnejme tyto události s minulými finančními krizemi. Poté, co se dozvíte o minulých ekonomických depresích a recesích, budete schopni definovat recesi a pochopit její dopady, pokud se rozšíří napříč ekonomikou.

Recese obecně znamená, když ekonomika přestane růst.

Většina finančních organizací definuje recesi jako ekonomický pokles, který způsobí pokles ekonomické aktivity. Obvykle se recese měří v měsících. Vlády obecně definují recesi jako hospodářský pokles po období dvou po sobě jdoucích čtvrtletí se záporným hrubým domácím produktem (HDP). Recese může být omezena na jednu geografickou oblast nebo zemi. Abychom mohli rozpoznat recesi, musíme se podívat na ekonomiku země. Nevládní organizace se sídlem v USA, National Bureau of Economic Research (NBER), definuje recesi jako „významný pokles ekonomické aktivity, který se šíří napříč ekonomikou a který trvá déle než několik měsíců“. I když jsou k dosažení určité úrovně k dosažení recese zapotřebí různá kritéria, jako je hloubka, trvání a šíření, pouze jedno z nich může recesi částečně vyrovnat. Ekonomika podléhá cyklům a recese jsou často předvídatelné. Recese by mohla znamenat stagnující mzdy, vyšší náklady a nižší spotřebitelské výdaje. Pro ty, kteří chtějí dosáhnout finanční svobody, stojí za to zvážit nevyhnutelné recese, kterými za svůj život projdete a znát jejich problematiku. Někteří označují recesi za „menší ze dvou zel“. Je to proto, že recese je často spojena s následnou ekonomickou depresí. A tento pojem v sobě skrývá mnohem větší dávku problémů a má značně delší dobu trvání i okruh dopadu. Ekonomickou depresi totiž většinou pociťuje celý svět.

Co způsobuje recesi?

Existuje mnoho faktorů, které mohou způsobit ekonomickou recesi, včetně cyklů inflace a deflace. Dalšími důvody recese jsou prasknutí bublin aktiv, jako jsou nemovitosti a akcie, zpomalení výroby a ztráta důvěry spotřebitelů. Krach akciového trhu nebo vysoké úrokové sazby mohou vyvolat kteroukoli z těchto situací. V posledních letech celosvětová pandemie COVID-19 donutila mnoho podniků zavřít své brány, mnohdy navždy, což vyvolalo okamžitý nárůst nezaměstnanosti. To vedlo k tomu, že spotřebitelé bez příjmu si nemohou dovolit platit své měsíční účty, což vede k většímu zadlužení a to jen ještě více ochromí ekonomiku.  Očekávalo se, že ekonomická situace se bude zhoršovat, dokud se lidé nebudou moci vrátit do práce a žít normální život. S dnešními nástroji a mnoha online pracovními nabídkami však může být pro některé snazší přežít recesi, protože na internetu je k dispozici mnoho relativně vysoce placených volných pracovních míst. To se však týká spíše světového trhu, už ne tolik mnohem menšího českého, potažmo slovenského.

Charakteristika recese

Během inflační recese akciové trhy rostou a nezaměstnanost navzdory pandemii klesá. NBER (National Bureau of Economic Research) vydala zprávu, která naznačuje, že USA by mohly být v recesi do konce roku 2021. Recese lze charakterizovat tímto ekonomickým vývojem:
  • Vysoká nezaměstnanost: Firmy v recesích propouštějí zaměstnance, aby vyrovnaly klesající poptávku.
  • Klesající ceny a prodeje nemovitostí a domů.
  • Akciový trh klesá: Investoři ztrácejí důvěru v ekonomiku. Vidí také, že podniky nedosahují zisku.
  • Mzdy klesají: Spotřebitelé mohou mít potíže s placením svých účtů, když jejich příjem stagnuje nebo ještě hůře klesá.
  • Záporný HDP: To znamená, že spotřebitelé méně pravděpodobně utrácejí, což má za následek nižší poptávku po zboží.
Je důležité zdůraznit, že recese během ekonomického cyklu nastávají. Od konce 2. světové války došlo celkem ke 13 recesím. Jednou z nejvýznamnějších je Velká recese z roku 2008. Tato nedávná recese začala v prosinci 2007 a skončila téměř o dva roky později, v červnu 2009. Hlavní příčinou velké recese byla krize subprime hypoték.  Subprime market trh rizikových úvěrů) je část trhu spotřebitelských úvěrů. Na tomto trhu získávají úvěry klienti, kterým kvůli jejich nízké bonitě je odmítly poskytnout společnosti působící na prime marketu (česky někdy označovaný jako trh prvotřídních úvěrů). Rizikové úvěry jsou poskytovány za mnohem vyšší úroky a poplatky než u prvotřídních úvěrů. Zpravidla jde o úrokové sazby v řádech padesáti a více procent ročně. Nejčastěji je trh subprime market spojován právě s hypoteční krizí v USA. Rizikové hypotéky získávali téměř všichni žadatelé bez ohledu na jejich úvěrovou historii a platební morálku. Úrokové sazby vzrostly, a tím rostly i splátky hypoték. Lidé je ale nebyli schopni dále řádně splácet, čímž často přišli o všechen svůj majetek. To vedlo k totálnímu kolapsu trhu s bydlením a zažehlo globální krizi finančního bankovnictví. Některé statistiky z Velké recese v roce 2008:
  • Polovina všech rodin přišla o 25 % svého majetku
  • Jedna čtvrtina rodin se sídlem v USA přišla o 75 % svého majetku
  • Mezi prosincem 2007 a 2010 bylo zrušeno více než 8,7 milionu pracovních míst
Zatímco velká recese měla hrozný dopad na všechny segmenty ekonomiky, nesmí se zaměňovat s depresí. Pojďme se podívat na rozdíly mezi těmito dvěma pojmy a porovnat recesi s depresí konkrétněji.

Recese vs. deprese: hlavní rozdíly

Jak je uvedeno výše, recese se týká sestupného trendu, který je součástí ekonomického cyklu a je charakterizována nezaměstnaností a poklesem výroby. Příjem domácnosti klesá a investice se odkládají. Deprese se týká prudkého hospodářského poklesu. Vyznačuje se prudkým poklesem průmyslové výroby, rozšířenou nezaměstnaností a výrazným omezením mezinárodního obchodu a pohybu kapitálu. Společnosti omezují svou výrobu a zavírají své výrobní továrny, což má za následek menší export. Všimněte si, že recese není totéž jako deprese. Navíc recese mohou být omezeny geograficky (omezeny na jednu zemi), zatímco deprese mohou postihnout mnoho zemí (např. Velká hospodářská krize ve 30. letech 20. století). Velká hospodářská krize trvala od roku 1929 do roku 1939 a měla zničující následky, pokud jde o její závažnost i dopad. Velká hospodářská krize byla nejhorším hospodářským poklesem v historii. Začala v Americe v roce 1929 recesí, než se rozšířila do dalších částí světa, zejména do Evropy. Velká hospodářská krize 30. let 20. století Spojené státy čelily během Velké hospodářské krize následujícímu:
  • Raketově rostoucí nezaměstnanost: V nejhorších dobách Velké hospodářské krize bylo téměř 25 % pracovní síly nezaměstnaných.
  • Klesající mzdy: I ​​lidé, kterým se podařilo neztratit práci, začali vydělávat méně než před depresí. Během Velké hospodářské krize v letech 1929 až 1933 klesly mzdy o 42,5 %.
  • Velké poklesy HDP.
  • Během Velké hospodářské krize v letech 1930 až 1933 zkrachovalo mnoho bank.
Jako u každé dlouhodobé ekonomická krize i zde byla více než jedna událost, která způsobila Velkou hospodářskou krizi. Byla to kombinace několika událostí, včetně krachu akciového trhu v roce 1929 a velkého sucha ve 30. letech 20. století. Už před krachem ekonomika klesala. Nezaměstnanost vzrostla a výroba klesla, takže akcie byly vysoce nadhodnocené. Dne 24. října 1929, v den také známý jako „černý čtvrtek“, investoři prodali téměř 13 milionů akcií, aby dali spotřebitelům najevo, že se svou skomírající důvěrou mají pravdu. To znamenalo začátek období rostoucího dluhu, exekucí a krachů bank.

Recese vs. inflace

Inflace představuje nárůst nákladů na zboží a služby v ekonomice v průběhu času. V důsledku toho se hodnota měny snižuje, což znamená, že za stejnou částku můžete koupit méně služeb a produktů. V důsledku toho je prý měna oslabená. Zatímco ekonomové věří, že mírná inflace může být pro ekonomiku prospěšná, protože může pomoci hospodářskému růstu, vysoká inflace je špatnou zprávou pro spotřebitele a jejich úspory. Inflace je způsobena nárůstem poptávky po službách a produktech. Když poptávka roste a převyšuje nabídku, ceny rostou. Inflaci lze vyjádřit v procentech. Je to pokles kupní síly měny.

Druhy inflace

Inflace způsobená poptávkou: Představuje ji mezera mezi poptávkou a nabídkou zboží a služeb. Jedná se o inflaci, ke které dochází, když existuje větší poptávka, než je ekonomika schopna vyprodukovat. Nákladová inflace: Jedná se o inflaci, která je způsobena zvýšením výrobních nákladů, což vede ke zvýšení ceny konečného produktu. Vestavěná inflace: Ta je způsobena minulými událostmi, které přetrvávají dodnes. Pracovníci mohou požadovat zvýšení mezd, což může vést ke zvýšení cen výrobků a služeb. S rostoucí hodnotou aktiv inflace zvýhodňuje vlastníky aktiv. Nezvýhodňuje ty, kteří drží hotovost, protože hodnota měny klesá. Obvykle by inflace měla být řízena měnovou politikou, kdy centrální banka určuje, kolik peněz je k dispozici a za jakou sazbu. Vzhledem k tomu, že stále více lidí plánuje odchod do důchodu, měli byste si být vědomi toho, že inflace je nutné zlo v ekonomice jakékoliv země a že s ní musíte počítat ve svém důchodovém fondu.

Definice recese vs. deprese

Neexistuje žádná standardní definice, která by oddělovala recesi a depresi, ale deprese mají většinou výraznější průběh, pokud jde o sílu i trvání poklesu. Za tzv. technickou recesi je považován mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu (HDP) v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích. „Technická“ definice recese má své odpůrce, jejichž hlavní námitkou je, že ignoruje ostatní ekonomické proměnné jako jsou např. nezaměstnanost či spotřebitelská důvěra. Rozšířená definice recese říká, že recese je období, kdy dochází k poklesu výstupu (outputu) ekonomiky a zaměstnanosti (tedy za jinak stejných okolností k růstu nezaměstnanosti). Podle jiné - obecnější – definice je recese období, které začíná v bodě, kdy ekonomická aktivita dosáhla svého vrcholu a začíná zpomalovat, a končí v bodě, kdy ekonomická aktivita dosáhla svého dna a začíná zrychlovat. Často užívaným pojmem je rovněž deprese. Jaký je rozdíl mezi recesí a depresí? Konvenčně se uvádí, že tento rozdíl je pouze kvantitativní. Recese, která překročí nějakou míru (pokles reálného HDP o více než 10%) je nazvána depresí. Klasickou ukázkou deprese je období tzv. Velké deprese ve Spojených státech v letech 1929 – 1933, kdy HDP poklesl o téměř 33%. Další období deprese zažily Spojené státy v letech 1937 – 1938, kdy HDP klesl o více než 18%. V poválečném období pak Spojené státy žádnou depresi nezažily: největší pokles HDP se objevil v letech 1973 – 1975, kdy dosáhl zhruba 5% a zůstal tak v pásmu recese. Pro porovnání je nejlepší se podívat do tabulek. V té první je posledních 6 recesí v USA. V druhé tabulce je posledních 6 amerických depresí. Rozdíly v délce i hloubce jsou evidentní.

Co je to inflační recese?

Inflační recese, také nazývaná stagflace, je období, kdy je inflace vysoká, zatímco dochází k poklesu ekonomické aktivity. Během toho všeho zůstává nezaměstnanost vysoká.  Ekonomové považují inflační recesi za těžko zvládnutelnou, protože jakákoliv politika, která by pomohla jedné situaci, by ostatní zhoršila. Od ropné krize v 70. letech se v globální ekonomice opakovala období stagflace. Ačkoliv to bylo kdysi považováno za nemožné, ekonomové nyní mají několik vysvětlení pro tato období stagflace. Jednou z nejpopulárnějších teorií vysvětlujících, co způsobuje stagflaci, je cena ropy. Když cena ropy náhle vzroste, sníží to produkční kapacitu ekonomiky. Jedním z takových příkladů je embargo na západní země z roku 1973 uvalené Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC). Během této doby se zvýšily náklady na dopravu, čímž se prodražila výroba výrobků a nákladnější byla i přeprava do regálů. Ceny rostly, i když lidé byli propouštěni. Jiní se však domnívají, že náhlý nárůst ceny ropy nezpůsobil současně období inflace nebo recese. Dalšími důvody připisovanými dřívějším obdobím stagnace byla špatná hospodářská politika a ztráta zlatého standardu.

Zlatý standard

Zlatý standard (angl. gold standard) je způsob vyjádření hodnoty měny v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Hodnota měny, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od definovaného množství zlata. Při použití standardu je měna tvořena mincemi raženými z přesně definovaného množství zlata, nebo takovými bankovkami, u kterých se emitent potvrzuje buď platit jejich hodnotu zlatem. Zlatý standard je chápán jako princip krytí vydávané měny – nemá přímou souvislost s tím, kdo je vydavatelem této měny (stát, soukromý subjekt, …) nebo zdali měnu dodržují tento princip doplňují zákony upravující její použití (jako je to u peněz s nucenýmhem) . Zlatý standard může být buď interní, při kterém tuzemští držitelé bankovek mohou požadovat splacení ve zlatě, nebo mezinárodní, kdy o tuto výměnu může žádat omezený počet subjektů např. centrální banky. Měny, které jsou kryté fixním množstvím zlata, mají mezi sebou pevný směnný kurz. Cílem zlatého standardu je předcházet inflačnímu zvyšování peněz v oběhu. Užívány byly obě formy zlatého standardu, jak interní, tak mezinárodní. Měny zlatého standardu byly často používány jako peněžní jednotky, kterým byly porovnávány méně stabilní měny. Výhodou zlatého standardu je dlouhodobá cenová stabilita (nemožnost hyperinflace) a fixní směnné kurzy (stabilizuje mezinárodní obchod). Nevýhodou zlatého standardu je jeho výhoda pro státy těžící zlato. Ekonomové se dále domnívají, že brání ekonomickému růstu a pomáhá recese. Dále že pak deflace trestá dlužníky a cenová hladina je krátkodobě volatilní. Podobné charakteristiky jako zlatý standard (nezávislost na vládě, deflaci, menší spotřebu) má i kryptoměna.

Recese vs. deprese vs. stagflace

Recese jsou nevyhnutelnou součástí každodenního života. V těchto obdobích zaznamenáváme pokles ekonomické aktivity. Může však být obtížné je spravovat. Pokud nezaměstnanost poroste více, věci se opravdu zhorší a může nastat extrémně nebezpečná deprese. Deprese jsou dlouhá období, kdy vidíme hospodářský pokles, který může ovlivnit i mezinárodní ekonomiku. Vláda dělá vše, co může, aby zabránila tomu, aby se recese změnila v depresi. Obojí může být ovlivněno inflací. Stagflace je víc než jen kombinace nízkého ekonomického růstu a příliš velké inflace. Během stagflace budou spotřebitelé upravovat své ekonomické chování v reakci na měnovou politiku. To by mohlo vést k růstu cen, aniž by to souviselo s poklesem nezaměstnanosti.  Míra nezaměstnanosti však může klesat nebo stoupat v závislosti na reálných ekonomických šocích, které ekonomika vnímá. Závěr je takový, že během období stagflace se vláda může pokusit stimulovat ekonomiku expanzivní měnovou politikou, která způsobí růst cen, aniž by podpořila reálný ekonomický růst.

Recese, deprese a jejich dopad

Uvědoměním si ekonomických faktorů, které tyto krize pohánějí se možná budete moci začít připravovat na hospodářský pokles. Je normální, že jednotlivci začnou ztrácet důvěru v ekonomiku, ale aby přežili, musí si být nejprve vědomi situace. Součástí vaší cesty k dosažení finanční svobody by navíc mělo být povědomí o ekonomických událostech, které v případě recesí i depresí musí během vašeho života přijít. Pamatujte, že recese se vyskytují pravidelně ve všech ekonomikách a obvykle trvají po omezenou dobu, v rozmezí od několika měsíců do několika let. Ale když trvají déle, jejich účinky se mohou začít zesilovat a nakonec mohou vést až k ekonomické depresi.  Poslední depresí, kterou svět zažil, byla Velká deprese 30. let 20. století, ale většina odborníků se shoduje, že se nemusíme v nejbližší době bát. Míra inflace však začíná dosahovat alarmujících bodů a spotřebitelé by měli přijmout zvláštní opatření, aby zajistili své ekonomické přežití. Často kladené otázky v problematice ekonomických recesí a depresí: Jak se recese liší od deprese? Recese je normální součástí hospodářského cyklu a je charakterizována zpomalením hospodářského růstu a nárůstem nezaměstnanosti. Ekonomická deprese je závažnější recese, která se může rozšířit do více zemí a míra nezaměstnanosti se dramaticky zvyšuje. Deprese mohou trvat i desítky let, zatímco recese trvají jen několik měsíců až několik let. Byl rok 2008 recesí nebo depresí? Finanční krach na trhu s bydlením v roce 2008 vedl ke krachu akcií a bankrotu několika bank, což vedlo k mezinárodní finanční krizi. Krize v roce 2008 byla recesí a nyní se o ní hovoří jako o velké recesi roku 2008. Trvala jen několik let. Komu prospívá recese? Během recese se všem základním průmyslovým odvětvím daří dobře, protože spotřebitelé je skutečně nemohou vyhodit. Patří mezi ně zdravotnictví, potraviny, doprava a dokonce i nemovitosti, protože mnozí se rozhodnou domy pronajímat, místo aby je vlastnili. Je deprese horší než recese? Ano, deprese je mnohem horší než recese. Během poslední Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století dosáhla nezaměstnanost vrcholu 25 % a postihla většinu zemí světa. Na druhé straně recese jsou cyklickou ekonomickou událostí, která ovlivňuje ekonomiku pouze jedné země. Během recese může nezaměstnanost dosáhnout až 10 %. Následuje recese po depresi? Finanční recese se nemusí nutně změnit v depresi. Recese jsou normální období pomalejšího ekonomického růstu v daném geografickém regionu. Co přijde dřív, recese nebo deprese? V těžkých ekonomických časech je recese prvním znakem, který ekonomové identifikují po dvou čtvrtinách záporného HDP (hrubého domácího produktu). Co bylo horší, Velká hospodářská krize nebo recese? Velká hospodářská krize ve 30. letech trvala deset let a byla to nejhorší zdokumentovaná finanční krize. Recese se vyskytují častěji a trvají pouze několik let. Je recese jako Velká hospodářská krize? Ne, normální recese se nedá srovnávat s Velkou depresí 30. let. Během recese mohou spotřebitelé čelit zvýšené úrovni inflace, která snižuje jejich kupní sílu. Nezaměstnanost roste a může dojít ke krachu akcií a bankovní krizi, ale ekonomická situace má tendenci se po několika letech oživit. [twitter-follow username="btctip_cz" scheme="dark"]    
Rate this post
Anon

Anon

Libertarián, milovník svobody a fanoušek decentralizace. Když se zrovna dokážu odlepit od grafů, věnuji se marketingu na sociálních sítích. Bitcoin mě fascinuje od roku 2013 a kauzy Silk Road, mé srdce si plně získal v bull runu 2017. Od té doby je to láska, o které občas rád i něco napíšu.

Víc o autorovi

Komentáře (0)

Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Připojte se k diskuzi

Zde napište svou odpověď
Vaše jméno
Váš e-mail
Odeslaním komentáře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Recenze burz a směnáren

Zobrazit více

Největší kryptoměny

Zobrazit více
Nejnovější články
Simplecoin směnárna koupit bitcoin

Buďte v obraze a
nenechte si ujít novinky z krypto-světa.

Relevantní články, dvakrát měsíčně do vaší emailové schránky.

Váš e-mail
Ukládám..
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.